Původní živočichy likvidují lidmi zavlečení vetřelci

„Naše původní slunéčko sedmitečné je už téměř vytlačeno," potvrdil zoolog a ředitel Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy Václav Hlaváč.

Globalizace zapříčinila rozšíření celé řady živočichů do jejich nepůvodního prostředí. Někteří si nezvykli a zahynuli, jiní se naopak zabydleli a rozmnožili.
Kvůli tomu se v Česku zmenšuje životní prostor třeba pro pavouky. „Nepůvodní kutilka asijská živí své larvy právě pavouky," vysvětlil Václav Hlaváč.

Invaze vetřelců pokračuje i přesto, že zákaz dovozu třiadvaceti druhů živočichů do Evropské unie platí už od srpna loňského roku. Celníci se sice snaží dovozu těchto zvířat zamezit, ale ta, která už zde jsou, se dále množí.

Podle Jana Joneše z krajského odboru životního prostředí mělo ministerstvo vytvořit do konce roku 2016 nové zákonné podklady, ale nestalo se tak.

„Novela zákona o ochraně přírody a krajiny a další související předpisy měly upřesnit postup a podrobněji určit, jak a kdo bude vydávat povolení výjimek, zajišťovat kontroly i regulaci. Zatím tedy nelze říci, kdo bude tuto agendu zajišťovat. Kraje zatím žádné nové úkoly nemají," dodal Joneš.

Ministerstvo životního prostředí se nyní zavazuje, že novelu vládě předloží do konce roku. Není tedy jasné, zda to stihne do sněmovních voleb, které se uskuteční na podzim.

Kromě hmyzích vetřelců lze nepůvodní druhy na Vysočině najít také mezi většími živočichy. Patří mezi ně například drobná rybka střevlička, kterou lidé do rybníků zavlekli s násadami amura a tolstolobika z Asie.

„Střevlička je skutečnou pohromou," upozornil Hlaváč. „Dokáže se vytírat i několikrát v roce a v rybníce zkonzumuje veškerou přirozenou potravu jak pro kapří obsádku, tak i pro ptáky či obojživelníky," popsal.

Existují i další druhy zvířat, které jsou pro ty původní nebezpečné nejen konkurencí nebo přímo nadřazeností v potravním řetězci.

Některé druhy jsou navíc přenašeči různých nemocí, kterými dokážou zahubit celá společenstva původních zvířat. Poměrně známý je případ račího moru. Ten rozšiřují severoameričtí raci signální a raci pruhovaní. Výsledkem je rapidní úbytek stavů raka říčního.

Kromě nich mají svého nepřítele s nebezpečnou chorobou také kuny. „Norek americký je totiž častým přenašečem virové nemoci, takzvané aleutské nemoci norků, která může být přenosná na naše kunovité šelmy," zmínil ředitel Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.

Norek je navíc velmi schopnou šelmou. Potomci zavlečených zvířat nebo těch, kteří utekli z kožešinových farem, úspěšně loví vodní ptáky, obojživelníky i raky. „Za krátkou dobu jeho přítomnosti v naší přírodě je známá již celá řada případů, kdy je norek považován za příčinu kolapsu místních populací chráněných druhů, například raka kamenáče, užovky podplamaté, skokana ostronosého nebo na zemi hnízdících vodních ptáků," uvedl Zbyšek Karafiát, vedoucí záchranné stanice pro hendikepované živočichy v Pavlově na Havlíčkobrodsku.

S norky se setkávají také myslivci. „Většinou se pohybují u řeky, takže na ně natrefí nejčastěji rybáři. Zaznamenali jsme ale i několik případů, kdy si norek troufl do vsi a tam za bílého dne lovil slepice," líčil myslivecký hospodář honitby Bransouze-Číchov na Třebíčsku Josef Zimola.

Několik norků už jeho kolegové zastřelili. Myslivci po celé Vysočině se kromě nich setkávají s původně asijskými psíky mývalovitými nebo americkými mývaly severními.

Do přírody se také kvůli nezodpovědným chovatelům dostali domácí mazlíčci želvy nádherné nebo nutrie říční, protože poptávka po jejich kožešině v posledních letech výrazně klesla. „U nás vytlačují především vzácnou a chráněnou želvu bahenní," upozornil Karafiát. Vysoké počty želv ve volné přírodě jsou opět způsobeny uprchlými nebo vypuštěnými jedinci. Mezi chovateli je totiž želva nádherná stále velmi populární.

Čas od času se na Vysočině vyskytnou i nepůvodní a neinvazivní druhy zvířat. Na Pelhřimovsku byla zaznamenána asi před čtyřmi lety migrace losů směřujících z Polska do oblastí jižních Čech. Myslivci vědí také o rysech a minulý týden byl nedaleko Skorkova na Havlíčkobrodsku na dálnici D1 usmrcen vlk, který hledal nové teritorium a na Vysočinu doputoval s největší pravděpodobností z Německa, nebo západního Polska.

Boj s nepůvodními druhy má dvě roviny. Jednou je nařízení Evropské unie z loňského srpna, které však zatím nemá oporu v české legislativě a navíc ne zcela koresponduje s tuzemským životním prostředím. „Některé jasně invazivní a obecně problematické druhy pro Česko na unijním seznamu chybí. Například norek americký," řekla mluvčí Ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová.

Vzápětí ale dodala, že ministerští úředníci na takzvaném národním seznamu invazivních druhů momentálně nepracují. „Jeho příprava není úkolem pro tento rok," podotkla Pospíšilová.

Zdroj: Deník