V konkurenci 238 dalších účastníků v soutěži Centra pro talentovou mládež (CTM) uspěl ve dvoukolovém výběrovém řízení a díky tomu si koncem června vyzkouší, jaké to je studovat na prestižní americké univerzitě. Filip je nejmladší ze studentů, který stipendium získal. Strach z ciziny ale nemá, a to i přesto, že v USA nikdy nebyl. Na otázku, zda se něčeho obává, odpovídá s úsměvem: Není čeho.

Jak jste se dozvěděl o soutěži CTM?
Sleduji přes internet různé události a akce, kterých bych se mohl účastnit. A přímo na stránkách CTM jsem našel, že vypisují výběrové řízení na tento program. Už jsem o něm předtím slyšel. Pro přihlášení byla nutná nominace ředitele školy.

A nominoval vás. Co jste potom musel udělat?
Zpřístupnil se mi internetový formulář, kam jsem napsal svůj životopis, o co se zajímám i na jakých vědeckých projektech pracuji. Pak mi napsali, že určitý den v 15.00 zveřejní téma eseje. Téma bylo: Jak bych zlepšil svět, kdybych měl dostatek peněz. Měl jsem napsat tisíc slov textu v angličtině a do 17.00 jsem ho musel odeslat. Takže jsem na to měl dvě hodiny.

To je zajímavé téma. O čem jste psal?
O světelném znečistění, což je problém, který se týká hlavně astronomů, protože když pouliční osvětlení hodně svítí, tak přesvítí hvězdy a pak se nedá pracovat. Má to také negativní dopad na noční režim lidí a stejně tak i zvířat, a tím pádem na celý ekosystém. Popsal jsem tam tento problém a ukázal jsem jeho řešení. Tím může být redukce osvětlení – nepotřebujeme přece dvacet lamp v jedné malé uličce. Další věc je, že nevadí, když lampy svítí dolů, ale je problém, když svítí do všech směrů. Existují také lampy, které se rozsvítí, pouze když pod nimi někdo prochází.

Díky této eseji jste se dostal mezi třicet nejlepších a postoupil do druhého kola na pohovor. Na co se vás na něm ptali?
Nebylo to tak, že by mi tam kladli extrémně složité otázky. Měl jsem je přesvědčit o tom, že jsem ten, koho mají vybrat. Pak testovali můj všeobecný přehled, například i mé povědomí o politice.

Esej i pohovor byl v angličtině. Kde jste se naučil tak dobře cizí jazyk?
Cestuji a jazyk aktivně používám. Měl jsem soukromé hodiny angličtiny, vyhledávám zdroje informací v angličtině i vzdělávací videa. Myslím, že když se člověk chce jazyk opravu naučit, tak ho pravidelně používá, to je pro to nejlepší.

A jaký obor vás, ať už ve škole nebo mimo ni, nejvíce zajímá?
Fyzika. Aktuálně jsem se dostal do výběrového projektu Otevřená věda na Akademii věd České republiky. Každý měsíc jezdím do astronomického ústavu akademie věd a zabývám se hvězdami a fotometrií. Pracuji s robotickými dalekohledy a pak analyzuji výsledky pomocí různých programů, některé programuji i sám. Zjednodušeně řečeno.

Tato aktivita souvisí nějak se školou?
Vlastně ne, jenom tak, že mám zvýšenou absenci ve škole. (smích) Ale je to plus v tom, že mám zájem o obor. Fyzice se věnuji hodně i ve volném čase. Účastním se všech možných soutěží. Někdy méně úspěšně, někdy úspěšněji. Ale myslím si, že důležitější, než jestli skončím pátý nebo první, je to, že se setkám s novými příklady a získám nové zkušenosti.

Kromě fyziky vás zajímá i jiný obor?
Třeba matematika a chemie. To s tím souvisí. Účastním se matematických olympiád. Můj hlavní obor je ale fyzika. Baví mě i programování. Používám ho ale jako nástroj ve fyzice, který mi zjednoduší práci. Ve volném čase jezdím s kamarády na různé akce, například luštit šifrovačky.

Co to je?
Hra. Na jejím začátku dostaneme šifru, která říká, kam máme jít dál a kde najdeme další šifru. Hrají se v neznámém městě a třeba i v noci. Je to podobné únikové hře, ale záleží na tipu šifrovaček. V České republice jsou šifrovačky poměrně populární. Pořádají se tu desítky ročně, zatímco třeba v zahraničí toto číslo bývá menší.

V kolikátém jste ročníku?
V prvním, protože jsem přeskočil jednu třídu. Nastoupil jsem na osmileté gymnázium, ale ke konci druhého ročníku jsem dostal příležitost přeskočit osmou třídu. Z každého předmětu jsem musel dodat všechny úkoly, které osmáci za rok udělali. Musel jsem si napsat všechny testy a absolvovat přezkoušení z jednotlivých předmětů, aby mi mohli dát známky. Naučit se na předměty typu dějepis nebo biologie bylo časově náročné.

Je vidět, že jste talent. Baví vás i humanitní obory?
Nemám problém se je učit. Myslím, že člověk by měl mít všeobecný přehled. Ale není to můj hlavní obor. Nebavilo by mě studovat historii. Je to hodně o pamatování si a já si to radši odvozuji. (smích)

Uvažoval jste o tom, kam půjdete po gymnáziu?
Rád bych zkusil studium v zahraničí. Pokud to nevyjde, mám v plánu matematicko-fyzikální fakultu. Úspěšné řešitele matematických a fyzikálních olympiád tam berou bez přijímaček, což už splňuji.

A co potom?
Potom? (smích) Rád bych dělal vědce ve vesmírném průmyslu, to mě velice láká. Ale je to spíš takový můj sen než něco reálného.

IVANA HOLZBAUEROVÁ