VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Radost je každý den, který klient netráví s jehlou na ulici

Jihlava – Marie Holubová pracuje s bývalými uživateli drog. Největší radost jí přináší, když kllienti léčbu zvládnou. Setkává se ale i s odsouzením své práce.

25.6.2016
SDÍLEJ:

Vedoucí Následné péče Jihlava Marie Holubová.Foto: Radka Běhalová

Jak dlouho pracujete v sociálních službách?

V sociálních službách jsem začala pracovat v roce 2009 v Terapeutické komunitě Podcestný Mlýn u Dačic jako arteterapeutka. To bylo ještě při studiu na vysoké škole a rok před tím jsem docházela jako dobrovolnice do K – centra v Brně.

Pro koho je služba na následné péče určena?

Snažíme se pomáhat všem lidem, kterým byla diagnostikována jakákoli forma závislosti a kteří jsou motivováni k životu bez drog. Přičemž motivace našich klientů je v celém procesu stěžejním prvkem.

V čem spočívá služba následné péče a co vše zahrnuje?

Následná péče Jihlava je doléčovací program ambulantní nebo pobytové formy pro osoby, které mají ukončenou léčbu závislosti (minimálně tříměsíční). Program se snaží vytvářet takové podmínky, aby naši klienti mohli abstinovat a zároveň se znovu začlenit do běžného života. Také se snažíme klienty vést k úplné samostatnosti a k vyrovnání se či pochopení sebe samých v každodenním životě. K tomu využíváme skupinových aktivit jako psychodynamické skupiny, skupiny prevence relapsu, arteterapie. Dále jsou v programu individuální sezení, ranní komunity, sociální či rodinné poradenství.

Jakou zaznamenáváte odezvu na poskytování vaší služby?

Ze strany klientů cítíme potřebnost služby, zvláště pak pobytovou formu. V podstatě většina našich klientů cítí potřebu vstupovat do běžného života postupně a s pomocí (ať už v osobních a vztahových věcech, pracovních či sociálních záležitostech). Mezi odbornou veřejností je jasně kladná odezva – doléčování je jedním ze základních prvků v léčbě závislé osoby. Co se týče neodborné veřejnosti, je velký rozdíl mezi lidmi, kteří se se závislostí potkali (například v rodině) – ti jsou vděčni, že takové služby existují. Zbývající veřejnosti je mnohdy velmi těžké vysvětlit důvod existence naší služby, názory některých lidí jsou často velmi odsuzující a netolerantní.

V rámci služby následná péče poskytujete takzvanou arteterapii. Co je principem této terapie a jakým způsobem uživatelům pomáhá?

Jedná se o skupinovou formu arteterapie. V našem pojetí arteterapie se v dialogu terapeut – klient objevuje i třetí prvek, a to je obraz. Ten se stává nejen komunikačním prostředkem. Je předmětem, ale i prostředkem terapeutických intervencí. Klient maluje dle určitých instrukcí založených na vnímání a popsání reality a výtvarném gestu – výtvarný projev je kultivován – a je tak sledován i vývoj výtvarných prací, který by měl korespondovat s vývojem klientova stavu v terapii. Při hlubší práci s výtvarnými artefakty je můžeme s klientem analyzovat a interpretovat a nacházet tak díky těmto postupům různé komplikované vztahové vzorce či krizové momenty v psychickém vývoji klienta.

Jak může malování člověku pomoci?

Mám s touto formou arteterapie v práci se závislými velmi pozitivní zkušenosti. Jednoduše řečeno: Klient vám při terapii může sdělit cokoli, pokud ale před ním leží obraz, který sám vytvořil, lze jej s různými tématy velmi funkčně konfrontovat nebo jej podpořit v pochopení jeho komplikovaných vzorců chování.

Naplňuje vás tato práce?

Ano, velmi a jsem vděčná, že i po odchodu z komunity v ní můžu pokračovat. Pro mě jsou závislí lidé zvláštní a často kontroverzní skupinou v celém systému sociálně potřebných skupin. Ale pokud se s nimi člověk setká při bližší práci, nabídne jim „vztah" a nahlédne pod povrch jejich „feťácké osobnosti", vidí bolest, smutek a často i osobní tragédie a získá novou motivaci při práci s těmito lidmi stojícími často na samém okraji společnosti. To je pro mě každodenní pracovní výzvou – bořit různé hranice – směrem ke klientům, ke společnosti, snažit se nevidět věci černobíle a toto vidění nabízet i jiným lidem.

Co vám při poskytování služby dělá radost?

Pokaždé, když se dozvím, že to nějaký klient „zvládnul", že abstinuje, že vede pro sebe naplněný život a neničí život svůj či svých blízkých, je to velká radost. Když nežije s jehou na ulici.

RADKA BĚHALOVÁ

Autor: Redakce

25.6.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Offroady u Pístova.
18

Terénní vozy v září opět rozryjí pístovské mokřady

Michaela Horáková začala budovat své sny, oprostila se od stereotypní společnosti a založila vlastní architektonické studio. K tomu přišla tento rok s vlastní módní značkou Mishe.
25

Tvrdohlavě kráčím proti proudu

OBRAZEM: Úroda na Sádku je nejlepší za pět let. Suchu navzdory

Vysočina /ROZHOVOR/ – V nejzápadnější a nejvýše položené viniční trati Znojemské podoblasti právě dozrávají hrozny. Pro vinaře Lubomíra Lampíře z Vinařství Sádek u Kojetic a jeho spolupracovníky tím začíná jedno z nejnáročnějších období. Hrozny ze Sádku i z ciziny se začnou měnit v burčák a následně i ve víno. Vedla k tomu náročná sezona, která nejspíš přinese výjimečnou úrodu.

Humpolec nebo Košetice, kdo znovu vyhraje?

Vysočina – Všech sedm zápasů fotbalového krajského přeboru se bude hrát až v neděli. Vše načne dopolední mač ve Stáji, zbytek je na programu odpoledne. A hodně sledované bude okresní derby dvou neporažených. Stoprocentní Humpolec totiž přivítá nováčka z Košetic, který také zvládl obě kola na výbornou. Domácí si budou dávat pozor na euforii soupeře, hostující trenér zase upozorňuje na skvělou fyzičku humpoleckých fotbalistů.

Tasmánské čerty zatím zastupují v zoo psi pralesní

Jihlava – Někdo se v zoo během léta narodil, další zvířata jsou z chovů jiných zahrad. Nejnavštěvovanější místo v Kraji Vysočina proto návštěvníky láká nově na psy pralesní, hrošíka či nově narozené opeřence. Psi pralesní jsou zatím alternativou k tasmánským čertům, tedy ďáblům medvědovitým, o které zahrada usiluje.

AKTUALIZOVÁNO

Stromy padaly na silnice, auta i karavan

Vysočina – Plné ruce práce měli přes noc hasiči i policisté na Vysočině kvůli bouřce doprovázené silným větrem. „V průběhu noci a časného rána zasahovali hasiči na Vysočině u více než 120 událostí v souvislosti s počasím,“ informovala mluvčí hasičů Petra Musilová. Šestadvacet oznámení obdrželi také vysočinští policisté.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení