Deník se jej zeptal, jaký je o tyto služby zájem a jak to vlastně chodí, když je někdo chce využít.

Pozorujete v novém roce v souvislosti s novoročními předsevzetími nárůst klientů?

Takový boom novoroční předsevzetí už nevyvolávají. Nárůst klientů mívám, ale bývá to tak pět šest lidí, kteří chtějí s novým rokem něco změnit. Já vždy říkám, že změna musí být postupná, nesmí si toho na sebe člověk dávat zbytečně moc.

Co tím myslíte?

Lidé, kteří za mnou přijdou, začnou hned zdravě jíst a cvičit a překopou si zcela svůj denní režim. Znamená to pro ně hodně změn najednou, které ale často nemají dlouhodobější charakter. Změna životosprávy by měla být postupná, aby se mohla stát trvalou.

Jak tedy s lepší životosprávou začít?

Člověk by měl být na změnu připravený. To znamená být doma v pohodě a mít podporu rodiny. Pokud má člověk stres v práci, řeší nějaké osobní problémy, partner ho nepodpoří, má starosti s dětmi a do toho ještě vaří něco jiného pro sebe a něco jiného pro rodinu, tak to pravděpodobně dlouho nevydrží.

Často se vám stane, že to klienti vzdají?

Také. Třeba mi napíšou, že na dietu teď nemají čas, a že přijdou až v létě. Po půl roce se vrátí a zjistí, že výsledky jsou ještě horší než na začátku. Tak se zhrozí a znovu do toho jdou naplno, což je opět špatně. Musí být v psychické pohodě.

Jak lidi motivujete?

Klient musí především sám chtít. Často se mi stává, že přijde a zeptá se mě: Tak co se mnou uděláte? Na to odpovídám, že já nic, že vy jste ten, co musí něco udělat. Já vám poradím s tím jak a je jen na vás, abyste to dodržoval. Motivovat by klienta měly pravidelné kontroly a výsledky.

Kdo jsou vaši klienti?

To je různé. Sportovci, starší lidé, ale i ženy po porodu, které si přejí rychle zhubnout. Ty to potom hodně kompenzují pohybem. Ze šedesáti procent ale záleží hlavně na jídelníčku a ten se dá vytvořit přímo na míru konkrétnímu člověku.

Vy sport s klienty neřešíte?

Naopak. Sport i jídelníček musí jít ruku v ruce. Já klientovi poradím, jak často by měl sportovat, jak přitom například dýchat a s některými přímo i sám cvičím. Rovněž se sportem je třeba začínat pozvolna. Nejdřív jednou týdně, pak dvakrát, třikrát. Postupem času frekvenci zvyšovat. Důležité je, aby člověk dělal sport, který ho baví, protože když tomu tak nebude, tak to brzy vzdá. Proto se vždy ptám, co člověk rád dělá a podle toho mu plán přizpůsobuji.

Přesto, můžete říci jaký pohyb je na hubnutí dobrý?

Nejlepší jsou rychlé procházky s hůlkami, klasický nordic walking. Pak třeba kolo či plavání. Nedoporučuji běhání, protože u lidí s nadváhou se při běhu přetěžuje kloubní aparát. Důležitá je hlavně pravidelnost pohybu.

Kolikrát týdně je dobré cvičit?

Dříve se říkalo padesát minut nějaké ostřejší pohybové aktivity třikrát do týdne. Dnes je trend trošku jiný, protože většina populace má sedavé zaměstnání, takže se prakticky celý den nehýbe. Sportovat by se mělo denně. Alespoň třicet minut je dobré věnovat nějaké intenzivnější pohybové aktivitě, při které se člověk zadýchá a zpotí. Může to být ale i jen ta rychlá chůze, třeba do práce a z práce.

Co je podle vás hlavní problém lidí s nadváhou?

To, že jedí nepravidelně. Nemají vyvážený jídelníček a jednotlivé chody na sebe nenavazují. Lidé vynechávají hlavní jídla a poté se přejídají na noc, protože z nich doma po práci opadne stres a oni jsou rádi, že se konečně můžou najíst.

Proč je pravidelnost tak důležitá?

Když strava není vyvážená, mívá člověk chutě na sladké a na tučné. Tělo se díky pravidelnému stravování nedostane do deficitu a nemusí si to nahrazovat večer chutěmi. Hlavní část energetické nálože má člověk přijmout dopoledne. Odpoledne, pokud člověk nedělá žádný sport, by se měl mírnit.

Kolikrát denně a jak často by tedy člověk měl jíst?

Pětkrát až šestkrát denně po třech až čtyřech hodinách. Přiměřené a vyvážené porce.

Co by v jídelníčku nemělo chybět?

Určitě ovoce, zelenina a ryby obsahující důležité omega tři mastné kyseliny, které podporují činnost kardiovaskulárního systému.

Jak ve zkratce vypadá ukázkový jídelníček?

Snídaně má přijít nejdéle hodinu po probuzení a může být slaná, třeba pečivo, šunka, sýr a zelenina, či sladká, jako třeba müsli s ovocem a jogurtem. Po třech hodinách je dobré si dát svačinu. Malé ženě stačí ovoce, muž si může přidat například jogurt. Oběd by měl být teplý a vyvážený, neměla by tedy chybět příloha, maso a zelenina. Je dobré volit mezi rybami a libovým masem. Pak má přijít svačina, třeba zakysaný mléčný výrobek, a po třech hodinách večeře, například tuňák s kuskusem.

A co to šesté jídlo?

Jíst se má nejdéle dvě hodiny před spaním. Pokud tedy člověk jde do postele déle, může si dát druhou večeři, která by měla obsahovat především bílkoviny. Například tvaroh.

V Jihlavě přibylo hodně provozoven zaměřených na zdravou výživu. Co na to říkáte?

Tento trend vítám. Je vidět, že zdravá životospráva lidi zajímá čím dál více. Je dobré si vybírat, a to jak z menu, tak z restaurací.

Ivana Holzbauerová