VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Škola se šetření nevyhne, tvrdí Novotný

Jihlava – V červnu s největší pravděpodobností usedne do křesla rektora jihlavské Vysoké školy polytechnické. Ve svém volebním programu dal vystudovaný ekonom Jakub Novotný jasně najevo, že škola za jeho působení bude muset šetřit.

9.12.2009
SDÍLEJ:

Na konci května se s největší pravděpodobností Jakub Novotný přesune do kanceláře určené rektorovi jihlavské polytechniky.Foto: DENÍK/František Jirků

„Vím, jak se vyvíjejí veřejné finance v České republice. Proto jsem zmínil, že nás nečekají jen růžové vyhlídky, ale i utahování opasků,“ zmínil kandidát na rektora.

Proč jste se rozhodl přijmout kandidaturu na post rektora?

Kolegové mě navrhli, což pro mě bylo rozhodující a zavazující. Z pozice vedoucího katedry a po dobu tří let i předsedy Akademického senátu mám již určité zkušenosti, a tím i svůj názor na školu z hlediska jejího fungování. Tudíž mám i představu o tom, kam by škola měla směřovat.

Rozmýšlel jste se dlouho?

Určitý čas tam byl. Musel jsem vzít v potaz i rodinu. Nebyla to otázka dne, ale nešlo ani o půlroční proces.

Volební program, se kterým jste se ucházel o post rektora, jste vypracovával sám, nebo jste spolupracoval s kolegy, kteří vás navrhli?

Z velké části jsem ho připravoval sám, vždyť je to můj program. Ale u některých věcí jsem vycházel ze záležitostí, které jsou už delší dobu na škole diskutovány. Ty jsem mohl probírat s kolegy.

Co jsou to dlouho diskutované věci?

To je třeba otázka reformy terciárního vzdělávání. Tedy věc, u níž se dá očekávat, že nastane. Další je například změna počtu maturantů. To jsou záležitosti, které se musí promítnout do strategie školy.

Zmínil jste změny počtu maturantů. Nedávno proběhlo tiskem, že zhruba v roce 2012 bude počet maturantů nižší než počet nabízených míst na vysokých školách. Tudíž ministerstvo bude uvažovat o zrušení některých vysokých škol. Jak hodláte zabránit tomu, aby se něco takového nestalo jihlavské polytechnice?

Těžko říct, jaké budou dopady. Závisí to na více faktorech. Nemyslím si však, že na poli vysokoškolského vzdělávání bude zuřit velký konkurenční boj. Spíš se prostor pro některé obory nebo typy oborů bude zužovat. Za současných podmínek má naše škola velkou výhodu v tom, že je jedinou veřejnou školou se sídlem v kraji Vysočina. Ale hlavní otázka je, jak moc se propad počtu maturantů projeví a jak na něj budou jednotlivé instituce reagovat.

Situace na vysokých školách je jiná než na středních. Existuje tady jistá odložená poptávka, kdy dříve neúspěšní uchazeči se znovu pokoušejí o přijetí ke studiu, a dále existuje poptávka po kombinované formě studia. Školy se budou více diverzifikovat. Vzniknou zřejmě dva druhy vysokoškolských institucí. Jedny se budou zaměřovat na výzkum a vývoj, další zase hlavně na výuku. Pokud budeme mít jasnou strategii a marketingový plán, měli bychom obstát.

Zformulování jasné strategie bude na vás. Jakým směrem chcete tedy školu vést?

Máme výhodu v tom, že připravujeme absolventy přímo pro trh práce již v bakalářském stupni studia. Tím máme hlavní směr docela vyjasněný – být typem vzdělávací školy, která kvalitně připraví studenty pro pracovní trh.

Jak tedy spolupracujete se zaměstnavateli v regionu? Předpokládám, že spolupráce s nimi by měla být asi větší.

Všechny akreditované obory na naší škole mají povinnou praxi. Třeba u zdravotnických oborů je procento praxe velmi striktně dáno a nelze jej splnit jinak než v úzké spolupráci s nemocnicemi. Myslím, že právě s tím, že naši studenti chodí na praxi, by se mělo začít pracovat jako s konkurenční výhodou. Díky zpětné vazbě bychom pak měli zjistit, jestli náš profil absolventa je to, co plně vyhovuje zaměstnavatelům. Chceme, aby se naši absolventi rychle prosadili.

Vysočina je hodně strojírenská, řada firem je zde vázána na automobilový průmysl. Právě strojírenství však ve vaší nabídce oborů chybí. Znamená to, že čekáte, že se z hospodářského hlediska region časem změní a nebude v něm převažovat strojírenství?

Na to se nedá jednoduše odpovědět. Prognózy, jak se bude vyvíjet Vysočina, bych vynechal. Samozřejmě škola musí reflektovat poptávku, která existuje. Strojírenství není úplně nová věc. V současné chvíli finalizujeme přípravy akreditace oboru strojírenství. A to právě z toho důvodu, který jste zmínil. Jde však o velice obtížný obor, co se týče technického vybavení i kvalifikovaných pracovníků. Druhým problémem je obecně nízký zájem uchazečů o technické obory. Na druhou stranu si však nemyslím, že naše současné portfolio by bylo špatné. Technické obory v podobě elektrotechniky a informatiky jsou již zastoupeny. Velký počet studentů v ekonomických oborech je také logický. Ekonomické vzdělání je univerzálnější, ekonoma nebude potřebovat pouze strojírenská firma, ale třeba i potravinářská a další.

Ve vašem programu jste kromě strategie, jak školu vést, zmínil, že je potřeba zapracovat i na marketingové stránce. Jak tedy chcete školu více dostat do podvědomí lidí?

Každá škola, i s velkou tradicí, musí o sobě dát nějak vědět. Musí se umět prodat. Hodně na marketingu pracují hlavně soukromé školy. U dálnice vídáte jejich billboardy, které vás ujišťují, že vychovávají nejlepší specialisty. Nechceme samozřejmě dávat billboardy kolem D1. Ale škola musí být pro uchazeče čitelná. Aby ihned měl představu, jaké prostředí a jaké obory nabízí. Jaké je z ní uplatnění. A to platí i pro další naše partnery, jakými jsou třeba zaměstnavatelé. Musíme být školou, na niž lidé budou chodit s jasnými plány.

Myslíte si, že se to polytechnice aspoň částečně daří?

Ve většině oborů to dosud fungovalo i bez cílené strategie a propracovaného plánu. Do budoucna je však potřeba další postup, jak komunikovat a dávat o sobě vědět.

Předpokládám, že už něco nosíte v hlavě. Můžete tedy aspoň trochu přiblížit, jak chcete postupovat?

Naší výhodou je, že jsme malá škola, která může nabídnout přátelské a nemasové prostředí pro studenty. Mladé lidi sice někdy lákají metropole, ale i Jihlava má své výhody. Vše je tady blízko, neztrácíte čas cestováním z jednoho konce města na druhý. Pokud se navíc zacílíme na mnohem užší spolupráci s firmami, může to být naše plus. Získáme další znak, který nás bude odlišovat od jiných vysokých škol. Možná to bude to, co jednou studenty osloví.

Ve volebním programu jste upozorňoval na to, že se škola musí připravit na snižování nákladů. Chystáte se na pokles příjmů?

Z hlediska vývoje veřejných financí v České republice je jasné, že prostředků nebude dostatek. A pokud se pokles maturantů výrazně promítne i do počtu uchazečů, musíme očekávat méně peněz i tady. Ale rozhodně by se to nemělo podepsat v personálních otázkách, protože lidské zdroje jsou základ. Čím je kvalitnější vyučující, tím jsou lepší i absolventi. Oblast lidských zdrojů by naopak měla být naše priorita. U ostatních záležitostí bude účelné nepřiměřené náklady osekat.

Máte hodně koníčků. Hru na kytaru, tenorové banjo, létání, běh na lyžích nebo včelařství. Čekáte, že některé z nich budete muset v nové funkci oželet?

Z větší části to už proběhlo. Paleta mých zájmů byla nejširší během prvních let mého doktorského studia, kdy jsem neměl žádné rodinné závazky. Postupně jsem musel spoustu věcí opustit. Dříve jsem se účastnil různých amatérských běžeckých závodů a pravidelně jsem trénoval. Dnes zvládnu dva závody ročně a trénink už prakticky vymizel. I v aeroklubu jsem dnes už pouze pasivním členem. A v souvislosti s postem rektora hodlám ukončit kompletně všechny aktivity, které nesouvisí se školou. Budu se věnovat pouze této funkci a samozřejmě rodině.

Zbude vám vůbec něco, při čem můžete relaxovat?

Člověk se musí umět naučit relaxovat u rodiny. Někdy je to náročnější, ale jde to… (smích)

Zaujalo mě, že připravujete i vydání historického románu Františka Marka. Jak se ekonom dostane k historickému románu?

Nejsem vzděláním pouze ekonom. Na Vysoké škole ekonomické v Praze jsem kromě hlavní specializace vystudoval ještě filozofii. Díky mému učiteli Martinu Hemelíkovi jsem se dostal právě k osobě Františka Marka. To je člověk, který měl blízký vztah k Jihlavě, působil zde na pedagogickém institutu. Například ve spolupráci s Františkem Hoffmannem vydal knihu Jihlava ve verších staletí. Zjistil jsem, že se znám s vnukem Františka Marka. Díky němu jsem se dostal k rukopisu románu, který zůstal v šuplíku. Přečetl jsem si ho, četl ho i docent Hemelík a naznali jsme, že by se to mělo vydat. Román se odehrává v Jihlavě v období před Bílou horou. Věřím, že si to čtenáře najde. I když jich asi nebude mnoho.

Autor: František Jirků

9.12.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Radek Koten
5

Radek Koten (SPD): Jako jediná strana prosazujeme přímou demokracii

Dopravní nehoda auta pošťáků mezi Děčínem a Hřenskem.

Cena povinného ručení plíživě stoupá. Pojišťovny na něm tratí

AKTUALIZOVÁNO

Ve Stranné u Telče usmrtil dítě zemědělský stroj

Stranná – V pondělí 16. října se ve vsi Stranná na Jihlavsku stala velká tragédie. Došlo tam k dopravní nehodě při níž zemřelo nezletilé dítě.

Batelov potvrdil roli lídra a využil zaváhání Brtnice

Jihlavsko – Hodně vyrovnaných a napínavých zápasů bylo k vidění v 11. kole fotbalového okresního přeboru. Neporazitelnost udržela druhá Brtnice, ale protože s Puklicemi jen remizovala, ztrácí na vedoucí Batelov už tři body, jelikož lídr si poradil s rezervou Luk.

Fotbalisté Mrákotína se na hřišti v Cejli blýskli dvanáctigólovou kanonádou

Jihlavsko – Podzimní dějství ve fotbalových III. a IV. třídách má za sebou zápasy 11. kola, a jak už to tak bývá, o divoké výsledky nebyla nouze.

Bramborářské dny zhodnotily letošní sklizeň. Bude slabší

Vysočina – Letošní sklizeň brambor bude pravděpodobně o dvanáct procent slabší, než v loňském roce. Na semináři, který byl součástí Bramborářských dnů v Havlíčkově Brodě, to sdělil předseda Českého bramborářského svazu Miloslav Chlan.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení