VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vladislav Jiroušek má rád zvířata a zoologické zahrady

Jihlava – Bývalý ředitel jihlavské zahrady chce pro její rozvoj prosadit koupi areálu bývalé Modety. Chystá se do Indonésie na misi k záchraně obřích želv a počítá s cestou na Kypr.

18.9.2012
SDÍLEJ:

Předvánoční čas na staveništi zoologické zahrady v Limassolu, druhém největším městě ostrova Kypru. Na blížící se svátky míru a pokoje se těší i Vladislav Jiroušek.Foto: Archiv Vladislava Jirouška

Nikdo v České republice nemá větší archiv diapozitivů zvířat, než dnes už prošedivělý světoběžník a naturalizovaný Jihlavan. Možná na prstech jedné ruky by se dali spočítat odborníci, kteří v tuzemsku rozumí hadům tak jako on.

Jako fotograf profesionál vystavuje doma i ve světě a jeho snímky znají ve světové galerii World Webphoto Gallery a na dalších prestižních adresách. Jihlavanům ze zookoutku vypiplal zoologickou zahradu a přestavěl ji na světově uznávanou expozici. Prezidentoval roky Unii českých a slovenských zoologických zahrad a spoluzakládal ji. Nedávno postavil zologickou zahradu na Kypru a chystá se do Indonésie, aby rozjel záchranné centrum pro obří želvy karety, decimované pirátským lovem.

Nepotřebuje televizi, nesnáší ničitele života na Zemi a po zoologické zahradě, jíž šéfoval desítky let, se mu nestýská proto, že tam často zaskočí na kávu a popovídat si s lidmi. Řeč není o nikom jiném než o emeritním řediteli jihlavské zoo Vladislavu Jirouškovi. Za pár týdnů oslaví sedmdesátiny, ale nevypadá na to.

O prázdninách jste se vrátil z dovolené. Co jste si přivezl?
Na cesty jezdíme s manželkou Inkou. Za tři měsíce jsem udělal přes deset tisíc snímků a nafotil jednadvacet filmů. Ve Španělsku jsem fotografoval v národním parku Doňana, který mám moc rád. V Portugalsku nás uchvátily neskutečně krásné pobřežní útesy v provincii Algarve.

Jaký lov byl v Africe?
Nejkrásnější fotografie mám ze Sahary a pohoří Atlas. V Maroku jsme fotografovali plameňáky, velké kolonie volavek bílých, rusohlavých, kvakoše noční a opičky makaky magoty. Velký článek o Maroku jsem předal vydavatelství. Vyjde v zimě v časopisu Travelfocus.

Zájem o zvířata vás neopustil, chystáte se do Indonésie zachraňovat mořské želvy…
Čekám jen na povolení indonéského ministerstva. Na ostrůvku Nusa Penida jižně od Bali mám rozjet už vybudované centrum na záchranu mořských želv karet obřích. Rybáři je loví na háky a spousta jich přijde o život. Lov je ilegální, prodávají se na černém trhu. Na jeden zátah se jich zabaví stovky. Moje práce bude rozběhnout vzdělávací a záchranné centrum, aby želvy po ošetření dokázalo vypustit zpátky do moře.

Zvířata a věci kolem nich vás provázejí celý život. Na Kypru jste postavil pro 750 tisíc obyvatel zoologickou zahradu. Jak jste k tomu přišel?
Náhodou. Ředitel kyperské zoo v Limassolu studoval v Brně a přijel do Jihlavy. Slovo dalo slovo a primátor kyperského města mě požádal, abych připravil projekt.

Co následovalo?
V první fázi jsem na Kypr létal na deset dní a potom tam pracoval dva a půl roku a létal na jednání městského zastupitelstva do Jihlavy. Za tu dobu se mi podařilo vynechat jediné zasedání. Však také letenky mě přišly na více než sto tisíc korun a nikdo mi nic neproplácel.

Co jste na Kypru dělal?
Prvně jsem zhodnotil původní stav zahrady, pak zpracoval návrh řešení, nato studii rozvoje, obhájení projektu ve vládě a pak už jsem řídil výstavbu mého projektu. Pak mě požádali, abych dělal autorský dozor a z toho jsem potom začal vykonávat stavební dozor.

Je kyperská zoo tak trochu vaše srdeční záležitost?
Je. Po mé druhé zoo v Limassolu, kam se chystáme příští rok, se mi hodně stýská. Limassol je druhé největší a asi nejdůležitější kyperské město, i když tam nesídlí vláda. Patří k němu ohromný park a krásný amfiteátr s velikým areálem zoo na jižním pobřeží ostrova.

Na Kypru jste nechal kus života, ale v Jihlavě daleko víc…
Však k jihlavské zoo mám silnou vazbu, vždyť jsem tam pracoval osmatřicet let a bydlel čtyřicet pět let.

V roce 2005 vás rada města stručně řečeno vyhodila. Chodíte přesto do zoo?
Právě jsem se odtud vrátil. Chodím tam pořád, často na kávu do jednoho či druhého stánku nebo do restaurace. Mluvím s lidmi a zajímám se, co se narodilo či jaká zvířata se přivezla, a vůbec o dění v zahradě. S jihlavskou zoo prakticky žiji pořád.

Vzpomněl byste si na vaše úplné začátky v zoo?
V Jihlavě jsem nastoupil v roce 1967. Ze zvířat tam bylo hejno kachen, které se dávaly na Vánoce úředníkům na Městský národní výbor. Pak tam bylo moc papoušků, jeden rys, puma bez jedné nohy, tři krávy zebu a pes dingo. Byli tam i kočkodani zelení a paviáni pláštíkoví. Žili tam i Krystýna s Péťou, dva legendární medvědi.

V zoo jste nejen i bydlel…
V bytě jihlavské zoo jsme prožili nádherná léta. Zvlášť začátky byly těžké, když jsem přes den šéfoval a v noci topil v pavilonech, aby zvířata nezmrzla. Začínal jsem se třemi zaměstnanci, ale to už není pravda.

Nedávno jste byt v zoologické zahradě opustil…
Odstěhovali jsme se rádi. Plesnivěly zdi, byt potřeboval rekonstrukci. Nakonec se rozhodlo o demolici. Město nám nabídlo velmi pěkný byt, bohužel v centru města. Je to velká změna, ale už si zvykáme a jsme spokojeni.

Jste stále jihlavský zastupitel, chcete pro zoo něco udělat?
Asi poslední, co mohu pro zahradu udělat, je prosadit zakoupení areálu továrny Modeta. Je to pro mě i pro zoo zcela zásadní. Modeta leží v srdci zahrady. Dala by se tam umístit tolik potřebná restaurace, hala by sloužila jako nádherný tropický pavilon a další prostory by se daly využít komerčně.

Co se stane, když záměr nevyjde?
Pokud by město areál Modety nekoupilo, považoval bych to za největší hřích tohoto zastupitelstva a svoji osobní prohru.

Netajíte se tím, že nepotřebujete televizi a vadí vám pošetilí lidé…
Bez televize jsme žili dva roky a byli jsme nesmírně šťastní. Londýnská olympiáda nás na čas vrátila k obrazovce. Člověk se může obejít beze všeho. Jak se říká, zvykne si i na šibenici, ovšem jak něco může mít, líbí se mu to a je rád. Proto my lidé z bohatého severu ničíme lidem třetího světa životní prostředí a nutíme jim naše výdobytky. Mezi ně patří i nemoci a zničená příroda.

Kolik toho ještě příroda vydrží?
Je nás víc a víc a přírodní zdroje vyčerpáváme na úkor všeho živého. Jsme expandující živočišný druh a v přírodě funguje pravidlo, že když se jeden druh přemnoží, něco se stane. Druh může zcela vyhynout. Něco takového nás čeká. Je otázka, jak dlouho to bude trvat.

Co vás nejvíc vyvádí z míry?
Hrubost a vulgarita, které se stávají standardem. Pak korupce a to jak se zachází s majetkem nás všech. Za nešťastný považuji vládní návrh na zvýšení DPH.

Co byste si nejvíc přál?
Chtěl bych žít v zemi, kde vládne moudrý král, kterého lid miluje. Není to jen v pohádkách, takové země skutečně jsou. Z reálných přáníbych chtěl splnit, aby se populace bohatého Severu vzdala šílené honby za penězi a přestala kořistnicky ničit přírodní bohatství planety, kterou potřebujeme k životu.

STANISLAV JELÍNEK

Autor: Redakce

18.9.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Utkání 26. kola první fotbalové ligy mezi FC Vysočina Jihlava a FC Zbrojovka Brno, 28. dubna v Jihlavě.
AKTUALIZOVÁNO
10

OBRAZEM: Vysočina doma zdolala Brno.Její šance na záchranu dál žije

Ilustrační foto.

Odloženo: Stará Říše znovu nebude hrát kvůli terénu

Výtečník hodil hosta baru na stůl. Ten se rozlomil

Jihlava – Pětatřicetiletý muž z Jihlavska si zadělal na pořádný problém. Policisté ho obvinili ze tří trestných činů. Hrozí mu trest za výtržnictví, ublížení na zdraví ve stádiu pokusu a z přečinu poškození cizí věci. V polovině letošního února totiž v provozovně ve Věžní ulici v Jihlavě napadl dalšího návštěvníka.

AKTUALIZOVÁNO

Sníh znovu komplikuje dopravu na Vysočině

Vysočina - Dopravu na silnicích Vysočiny v pátek ráno zkomplikovalo zimní počasí. Na mnoha místech byly komunikace obtížně sjízdné, zejména pak silnice nižších tříd, které pokryla vrstva rozježděného sněhu. Hasiči a záchranáři zasahovali u několika desítek událostí.

Fotbaloví dorostenci odjeli z horké ostravské půdy s prázdnou

Ostrava – Během pěti dnů se fotbaloví mladší dorostenci FC Vysočina střetli dvakrát s Baníkem. Po domácích víkendových porážkách se museli ostravským soupeřům poklonit i ve středečních zápasech vloženého 16. kola ligových TOP skupin.

V Hybrálci padly tři traťové rekordy

Hybrálec – Druhý závod Poháru Běžce Vysočiny je za námi. Osmý ročník Okolo Trpaslíka v Hybrálci přilákal bezmála sto třicet běžců, kteří závodili v dobrých podmínkách, a za účasti papírových favoritů nenabídl žádné nečekané výsledky.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies