Konkrétně v lokalitě Hrádek, do které spadá šest obcí z Jihlavska, by proti geologickému průzkumu nebylo 43 procent dotázaných. Postoj k vybudování hlubinného úložiště už tolik vstřícný není. S ním by souhlasilo pouze 24 procent lidí.

„V otázce geologického průzkumu je tu od roku 2007 posun k lepšímu, lidé si jsou vědomi i toho, že by průzkumy přinesly obcím výrazné finanční příspěvky," okomentovala výzkum Tereza Bečvaříková ze SÚRAO.

Každá obec z lokality by měla v případě provádění hlubinných vrtů nárok na roční příspěvek šest set tisíc korun plus dalších třicet haléřů za každý metr čtvereční území obce, na němž bude průzkum probíhat. V případě Hrádku by si tak nejvíce přilepšila Rohozná, která by dostala ročně dva a půl milionu korun. Nejméně potom Dolní Cerekev, která by si přišla na něco málo přes jeden milion korun.

Postoje obcí se i přes nejnovější výzkum SÚRAO pravděpodobně nijak zvlášť nezmění. „Teprve se chystám sedmdesátistránkový dokument s výsledky výzkumu prostudovat. Nemyslím si však, že by se náš postoj měl měnit," podotkla starostka Hojkova Milada Duchanová.

Odmítavá stanoviska v referendech, která se uskutečnila v pěti obcích ze šesti, by podle ní měla být i nadále závazná. „Starostové by si za tím měli stát. U nás v Hojkově bude zastupitelstvo dělat vše pro to, aby tu úložiště nebylo. A to platí i pro geologické průzkumy," řekla starostka Duchanová.

Také na nedávné veřejné diskusi v Cejli dali lidé svůj názor najevo. „Hlavním důvodem je, že si chceme zachovat krásnou přírodu a kvalitu vody," dodala Duchanová.

Na lehkou váhu nebere výsledky veřejného mínění starosta Dolní Cerekve Zdeněk Jirsa. Zde jako jediní v roce 2007, kdy se o problému začalo diskutovat, nedělali referendum, ale reagují na aktuální vývoj situace.

„Požádal jsem proto SÚRAO, aby mi z výzkumu veřejného mínění zaslali podrobnější data. Zajímá mě, jak se vyjadřovali lidé přímo 
z Dolní Cerekve," sdělil starosta Zdeněk Jirsa.

Starosta chce pro své občany maximální informovanost, referendum v městysi neplánuje. „Nebudeme se zaštiťovat referendem. Přistupujeme 
k tomu zodpovědně, protože jsme pro SÚRAO v této lokalitě zásadním sídlem, kde je plánovaný povrchový areál úložiště," dodal Jirsa.

SÚRAO nyní plánuje i nadále objíždět dotčené obce 
s veřejnými diskusemi. Na Jihlavsku jsou další pořady naplánované na září v Rohozné a Dolní Cerekvi. V Milíčově, Novém Rychnově a Hojkově veřejné debaty s občany prozatím neplánují. V Cejli naopak byla diskuse se správou úložišť už v dubnu.