Do vody lákají i mě. Já, navlečená v teplé zimní bundě, odmítám s tím, že prvně práce, potom zábava. Na břehu této akci, která se koná už tak patnáct let, přihlížejí asi tři desítky zvědavců.

Po krátké zdravici se jde na věc. Do vody se vydává první skupinka nadšenců, pak následují ostatní. Malý rybníček je hned plný plavců. Někteří si zaplavou a jdou znovu, jiní míří do sauny. Snažím se zdokumentovat jejich aktivitu, i když foťák stávkuje. Několik z nich jde do vody a sauny opakovaně. Je vidět, že jsou zvyklí. Nechybí například ani Jaromír Nosek, který akci pro otužilce vymyslel spolu s bratrem Lubošem.

„Mě to koupání v zimě baví, přišel jsem na to, že člověku prospívá. Dnes byla příjemná, teplá voda a krásné počasí. Do vody půjdu zase za týden. Akcí, jako je tato, se rád účastním, líbí se mi, jak taková aktivita lidi sbližuje a stmeluje,“ říká k tomu Jaromír Nosek.

Bratři se nejdříve otužovali sami bez nějaké organizace, pak je napadlo, že by se k nim mohli přidat další lidi a že by se dala udělat podívanou pro veřejnost. Nápad zpočátku oslovil pár nadšenců, ale nakonec se ujal. Počet účastníků postupně narůstal, letos jich bylo čtyřicet. Přímo z Kostelní Myslové, ale i z Jihlavy a z jiných míst.

Vernisáž výstavy ve vstupní síni telčské radnice. Vpravo student a autor fotografií Jakub Hejl, vlevo učitelka Barbora Čermáková.
Zprvu bláznivý nápad má smysl, říká student, který nafotil stáří

Jak vysvětluje Luboš Nosek, datum kolem sedmnáctého listopadu není vybrané náhodně. „Je to proto, abychom ten samet trošku zdrsnili,“ odkazuje na výročí Sametové revoluce a státní svátek Luboš Nosek.

Většina lidí už se obléká do teplých bund a čepic. Ve vodě už se střídá jen těch několik nejvytrvalejších. Pár lidí se ještě nahřívá v sauně. A teď přichází moje chvíle. Rychle se svlékám. Pořád tomu sama nevěřím, že tam vlezu. Zatím jsem koupala v listopadu dvakrát, teď ale na víkend pořádně přituhlo. Nevím, čím to je, ale voda mi přijde celkem normální. Jdu tedy dál po mělčině, pak udělám pár temp a plavu ten kousek na druhou stranu rybníčku. Není to tak strašné, ale pro začátečnici stačí.

Ostatní, co se už ohřívají u ohně, si mě všímají. A že prý mě vyfotí, ať to mám taky zdokumentované. Jen mě hlavně nefoťte, směju se a už vylézám z vody. Rychle běžím zpátky na druhý břeh do sauny. Chvilku zůstávám v teple, pak se oblékám a pak už je čas odjezdu.

Ilustrační foto
Ježíškova vnoučata se letos činí už od začátku