Patrik Tušl a Tomáš Čermák byli před několika dny odsouzeni k nepodmíněným trestům za nenávistné projevy vůči Ukrajincům. Už před tím byli vsazeni do vazby a před soud byli přivedeni v okovech jako těžcí násilnící.

Ministr Vnitra Vít Rakušan vyvěsil na budovu svého úřadu o státním svátku mezi českou a ukrajinskou vlajku tvář Vladimira Putina ve vaku, ve kterém se převážejí mrtvoly. Většina politiků a komentátorů, kteří se tím zabývali ho odsoudili za nevkus, nepatřičnost či přímo za infantilitu.

Martin Komárek.
Fanatismus je horší než vyšší teplota

Na začátku roku potvrdil ústavní soud podmínečný trest muži, který provedl něco, co nazýval „nevinným žertem“. Pod skupinovou fotografii romských dětí na sociální sítě napsal: „Ještěže jsou ze ZŠ Plynárenská. Řešení se přímo nabízí.”

Nepochybuji o tom, že soudy se řídí platnými zákony a jsou vedeny dobrou vůlí. Přes to se vtírá otázka: Kdo končí svoboda slova a začíná trapnost a nevkus. A kde zůstává trapnost trapností, nevkus nevkusem a kde se stávají trestným činem.

Video, které natočili Čermák s Tušlem, je ubohé obsahem i formou. Čermák například říká: „Žene se sem strašná pohroma, půjde to hodně rychle do pr..le. A teď musíme hodně něco zdůraznit. Ukrajinci se tady začínají množit, jedna demonstrace za druhou. Musíme okamžitě začít jednat, jinak půjdeme do hajzlu,“. Tušl vyzývá k tomu, aby jejich příznivci přišli na shromáždění podporovatelů Ukrajiny: „Pět tisíc zas..nejch špinavejch Ukrajinců, ty vole. Tam musíme bejt!“

Je zkrušující něco takového poslouchat a smířit se s tím, že lidé, kteří je pronesli, jsou našimi spoluobčany. Nikterak se jich nechci zastávat, ostatně oni sami nevhodnost svého vystoupení vyznali a litovali jí. (byť možná jen naoko.) Mají však jít do vězení natvrdo? Soudce zdůvodnil ortel mimo jiné tím, že jejich video mohlo být bráno jako návod k činu. Ale ať to bereme kolem a kolem, nic takového tam není. Vztek ano, nenávist, ano, vulgarity též.

Nikde však výzva k pořizování klacků, nožů nebo pistolí. „Vtípek“ o romských dětech a plynu mrazí víc, než velkohubé řvaní.

Martin Komárek.
Hazardér Marek Benda

Zatím si neumíme nijak poradit s nenávistí a dezinformacemi, které se šíří na sociálních sítích. Lidé, kteří jdou „proti proudu“, získávají množství příznivců, kteří nevěří „oficiální“ mediální verzi. Ohromně se to zvětšilo za covidu – Čermák a Tušl byli tehdy též vlivnými mezi lidmi, kterým říkáme dezinformátoři.

Ano dezinformace, hoaxy, polopravdy a překrucování na sítích jsou obrovská hrozba. Může rozložit demokratické instituce. Někdy je šíří vlivné osobnosti jako v Americe Donald Trump. V menším to platí i u nás o proslulých advokátech či lékařích. Jsou vtipnější a chytřejší než Čermák a Tušl a patrně přesvědčí i víc lidí.

Pokud společnost nenajde protizbraň může doslova skončit. Jsem si však skoro jist, že zavírání křiklounů tou zbraní není.