Korupční okénko zůstává otevřeno. Odsouzen byl znovu David Rath a s ním i mocný Metrostav, který uplácel. Případ Hlubuček zatím nekončí, další politici se poroučejí. Kde je hranice, nikdo neví.

A co na to občan? Ten si musí klást otázku: „Proč?“ Nemá cenu lamentovat, Česko není nejúplatnější zemí široko daleko. Co však vede podnikatele k tomu, aby dávali politikům obálky, a politiky k tomu, aby je přijímali? Podnikatelé přece mohou o státní a obecní zakázky soutěžit tvrdě, leč poctivě. A zvolení zástupci lidu nedřou bídu s nouzí, aby si museli přilepšovat. Koneckonců, kdyby byl rodinný rozpočet napjatý, mohou třeba vzít brigádu v Lidlu jako jiní.

Martin Komárek.
Mám malý STAN a prsty tak dlouhé

Odpověď na tuto krutou otázku nebude vyčerpávající, přesto se nabízí: Politik, ať už místní nebo celostátní, je obklopen podržtašky, kteří mu pochlebují. Zároveň má strach. Není nic nejistějšího než funkce ve vládě či radě. Podnikatelé, kteří touží po nekalé výhodě, znají jeho slabiny a umějí na ně zahrát. (Odbočka: nejde jen o politiky, ale třeba taky o ředitele nemocnic či fotbalové bafuňáře).

Úplatek se stává v této atmosféře něčím normálním a vlastně jakoby „zaslouženým“. Však to dělají všichni, proč ne já?