V říjnu nastává čas návratu pokojovek na domácí stanoviště. Nenechte se uchlácholit slunečním svitem během dne. Signálem pro stěhování by měl být pokles noční teploty k pěti stupňům. Je dobré vědět, že náhlý přechod znamená pro rostliny stres a někdy reagují opadáváním listům.

„Trošku hůř si na stanoviště v domě zvykají pokojovky, kterým jste dopřáli letní rekondiční pobyt přímo na zahradě nebo na otevřené terase. Zvykly si na vlhčí mikroklima, občasné deštíky a větší intenzitu slunečního světla,“ vysvětluje Lenka Hrubá, majitelka ateliéru Zahrada na niti. Zelené krásky, které strávily letní dny na sušším a chráněném balkonu či terase, zvládnou přechod lépe.

Pohled na stylové posezení na terase obklopené středomořskými rostlinami
Stromy na terase: základem úspěchu je správná odrůda a vhodné stanoviště

Možná vás překvapí, že pro stěhování rostlin z přímého venkovního do vnitřního stanoviště byste měli vyhradit týden, u některých rostlin dokonce dvojnásobnou dobu. První dny zůstanou ještě venku, kde jim vyberete chráněné a slunečné místo poblíž domu. V noci je chraňte netkanou textilií.

Další možností je uklizení do garáže, skleníku nebo chodby domu. Jenže ráno je pak budete zase stěhovat nazpátek. Po týdnu už budou vaše zelené krásky částečně aklimatizované a přichází na řadu přesun do obytných prostorů. Zkušení pěstitelé doporučují završit aklimatizaci ještě několikadenním pobytem v chladnější místnosti s dostatkem denního světla. Teprve pak by mělo přijít na řadu usazení na místo, kde rostlina stráví zimní měsíce. Obecná doporučení, která souvisejí s obdobím vegetačního klidu, jistě znáte – minimalizovat zálivku a skončit s hnojením.

„Existují však i výjimky – třeba fíkusy, lopatkovce, toulitky nebo zamiokulkas potřebují mít stále vlhký substrát, prospěje jim také přihnojování,“ připomíná Lenka Hrubá. Především obyvatelé panelových bytů by měli všemi dostupnými prostředky zvyšovat vzdušnou vlhkost. Vhodným odpařovačem může být i větší bahenní rostlina.

Suchý vzduch prospívá škůdcům

Příliš suchý teplý vzduch má za následek zasychání okrajů listů a množení škůdců, zejména svilušek a třásněnek. Šikovným hlídačem mohou být vizuální lapače, především plastové trojúhelníčky opatřené nevysychavým lepidlem, které se prodávají ve žluté a modré barvě. Zbarvení je cílené, vychází z citlivosti hmyzu na různé barevné frekvence. Žluté lapače slouží k odchytu molic, mšic či smutnic, modré účinkují na třásněnky.

Nejsložitější je likvidace puklic, protože si povrch těla chrání voskovým štítem, který zabraňuje pronikání přípravku. Většinou musíte pokovku trpělivě otírat štětečkem či vatou namočenou ve slabém roztoku lihu. Nápadnými moučnatými povlaky na listech se ohlašuje padlí, jedna z houbových chorob.

Důležitým krokem je najít stanoviště s maximem denního světla. Rostliny vás na nedostatek světla nejdřív upozorní zežloutnutím listů, pak jejich opadáním. Snažte se téhle situaci předejít. Umístěte je v blízkosti okna, ideálně orientovaného na jih. Nabízí se postavení na parapet, jenže pod ním často proudí horký vzduch z radiátorů a rostlinka je zároveň vystavena chladnému vzduchu od okna.

Rozumnější bývá umístění na podložku kousek od okna. Někteří pěstitelé svým pokojovkám dopřávají především v lednu přisvětlování. Speciální zářivky dokonale nahradí chybějící denní světlo. Chraňte pokojovky před prudkými změnami teplot a průvanem. Když teploty klesnou pod bod mrazu, je velmi nebezpečné i nárazové větrání. Jestliže otevřete okno nebo balkonové dveře, proud ledového vzduchu rostlinám přivodí šok, mohou i omrznout a shodit listy.

S nadcházejícím podzimem nás na zahradě čeká spousta práce.
Je čas na podzimní úklid na zahradě. Speciální péči potřebuje trávník i stromy

Od obecných doporučení přejdeme teď k těm konkrétnějším. Především byste měli vědět, že potřeby a nároky různých rostlin se budou lišit. Oleandr, citrusy nebo vavřín, stejně jako fuchsie, které často zdobí během letního období terasy, pocházejí ze subtropů.

Na zimním stanovišti zvládnou teploty od čtyř do deseti stupňů, ale potřebují dostatek světla. Najít takový prostor v paneláku může být problém. Prostor pro zazimování nabízí zasklený balkon, lodžie nebo ještě lépe chladná zimní zahrada, hala, garáž či skleník.

Valná část pokojovek, například difenbachie, lopatkovec, potos, zelenec, tchýnin jazyk či filodendron, naštěstí pochází z oblastí, kde teploty během celého roku neklesají pod patnáct stupňů. Interiéry s teplotou kolem dvaceti či dvaceti dvou stupňů jim naprosto vyhovují. Pod kotlem už však raději víc nepřikládejte.

„Byly součástí podrostu tropických pralesů a zvykly si na nižší dávky světla. To však pochopitelně neznamená, že je postavíte někam do tmavého kouta,“ říká Lenka Hrubá. Stanoviště, kde bude opravdu hodně světla, dopřejte při zazimování ibiškům.

Zazimování balkonu

Na lodžiích a balkonech láskyplně pěstujete spoustu balkonových květin, většinou trvalek, pěstovaných jako jednoleté. Není třeba je likvidovat, těšit vás budou ještě další roky. Stěhovat do bytu je však nelze. Běžná pokojová teplota v zimním čase spolu s nedostatkem světla a suchým vzduchem by je zahubila. Oblíbené petúnie a surfinie sestříhejte na polovinu a dejte na světlé a chladné místo s minimální zálivkou, kde je nedostihne mráz.

Chcete-li se pokusit o přezimování verbeny, zkrácenou asi o polovinu ji umístěte na světlé místo s teplotou kolem deseti stupňů. Postarejte se, aby byl kořenový bal stále vlhký. Před jarem stačí rostliny seříznout na výšku asi pěti centimetrů a přenést na stanoviště s teplotou nad patnáct stupňů. Při pravidelné zálivce a přihnojování se rozkošatí a vy je budete moci zase vysazovat do truhlíků.

Odklízení sněhu na zahradě neodkládejte
Jak se starat o zahradu v zimě: choulostivé rostliny potřebují speciální péči

Muškáty neboli pelargonie jsou tradiční květinou, která stále zdobí velkou část okenních parapetů a balkonů. Z hlediska přesunu do vnitřního prostoru platí stejné doporučení jako u pokojovek – pět stupňů v noci je povelem ke stěhování. Už od poloviny září byste měli omezovat zálivku a úplně vypustit přihnojování.

Muškáty můžete zazimovat třemi způsoby. Buď uložíte staré rostliny, pouze řízky, nebo jak mateční rostliny, tak jejich řízky. Předpokladem správného zazimování, během něhož rostlina odpočívá a nedostává impulzy k růstu, kterým se vysiluje, je umístění ve světlé místnosti s teplotou v rozpětí šesti až deseti stupňů. Před zazimováním je vhodný preventivní postřik proti škůdcům a plísním.

Hlíznaté begonie jako jedny z mála balkonových rostlin štědře kvetou až do prvních mrazíků. Dobře jim udělá přihnojování ještě počátkem října, potřebují živiny pro své hlízy. Když to teploty umožní, nic nezkazíte, necháte-li begonie venku až do konce října. Začněte však s předstihem omezovat zálivku, aby rostliny zavadaly a postupně zatáhly. Teprve pak jejich nadzemní část opatrně vylomte.

Za pár dnů vyndejte z nádob i samotné hlízy a nechte je ještě mírně proschnout. Pak už stačí, když každou zabalíte novinového papíru, dáte do papírové krabice a uložíte třeba ve skříni v suché, studené místnosti. Teplota pro přezimování by neměla přesáhnout patnáct stupňů.

Máte-li sklep, šup s hlízami begonií tam. Uložte je do bedničky a zasypte vyschlou rašelinou nebo pilinami, box přikryjte netkanou tmavou textilií nebo opět starými novinami. Nejnižší teplota pro přezimování by neměla klesnout pod dva stupně nad nulou. Už v únoru hlízy můžete sázet do substrátu s příměsí rašeliny.

Zimní krásky

Potěšit se pohledem na rozkvetlé pokojové rostliny můžete i během blížících se studených a tmavých dnů. Jen musíte vybrat ty pravé a dopřát jim správnou péči. Africká fialka, která pochází z Tanzanie, právem patří mezi nenáročné pokojovky. Nevadí jí pobyt ve vytápěném panelákovém bytě. Snáší dobře suchý vzduch a její nároky na vlhkost jsou variabilní. 

Chcete-li ji potěšit, postavte květináč na misku s vlhkým keramzitem nebo použijte zvlhčovač vzduchu. Zapomeňte ale na přímé rosení. Když jí najdete příjemné světlé místečko, svými květy vám bude dělat radost celý rok. Ostrým slunečním paprskům ji ale nevystavujte. Zálivku provádějte zásadně do podmisky. Rostlinka nesnáší prolívání horem, hrozí hniloba jejích chlupatých listů.

Tipy na uchování potravin
Rady zkušených: Tipy na uchování potravin mile překvapí

Vykvete také sukulent kolopejka, bude potřebovat jen světlé a slunečné stanoviště na chladnějším místě s teplotou kolem patnácti stupňů. Čas kvetení se dá nastavit tak, že rostlinu budete po dobu čtyř až šesti týdnů zatemňovat a ponecháte jí jen kolem osmi hodin světla denně. Odpočinek s minimem zálivky jí dopřejte po odkvětu.

Také půvabný brambořík miluje chladnější prostředí. Svědčit mu bude nepříliš vydatně vytápěná ložnice. Vyzkoušejte, jestli je pravda, že zahání zlé sny. Pro jistotu mu však dopřejte rozptýlené světlo a nenechte mu moc prostoru v květináči. Substrát nesmí vyschnout, zalévejte přes misku.

Do chladnější místnosti s dostatkem světla umístěte i azalku. Když si koupíte azalku, která teprve nakvétá, najděte pro ni světlé místo, kde se teplota pohybuje mezi deseti až sedmnácti stupni. Jestliže už kvete, snese teplejší prostor, ale i tak to bude maximálně dvacet stupňů.

Květině dopřejte každodenní mírnou zálivku, kořeny nesmějí proschnout, vyhněte se však přemokření. Ohlídejte, abyste používali jen měkkou vodu, protože azalka nesnáší vápník a tvrdá voda ji může postupně zničit. Ideální je voda dešťová, rozpuštěný sníh, v běžném provozu můžete kohoutkovou vodu převařovat. Jakmile některý květ uhyne, odstraňte ho, aby vzniklo místo pro nový.

Nejlepší čas orchidejí? Zima

V anketě o nejoblíbenější pokojovku by jistě vyhrály, nebo se alespoň umístily na jednom z předních míst. Není divu, orchideje jsou nádherné rostliny, milují letnění a v zimě teplo v místnosti, většina z nich rozkvétá od listopadu do začátku jara. Chlad opravdu rády nemají – dvacet stupňů během dne, jen nepatrně méně v noci, kolem osmnácti stupňů.

Největším nepřítelem je pro tyhle exotické krásky průvan. Při velkých mrazech byste v místnosti, kde je pěstujete, neměli ani větrat. Svědčí jim intenzivní sluneční svit, zimní rozptýlené světlo na parapetu, který je orientovaný na jih, je pro ně tím nejlepším.

Zimní zahrada
Skleník, nebo zelený obývák? Před stavbou je důležité zvážit více věcí

Není žádnou novinkou, že potřebují pěstování ve vzdušném substrátu. Místo klasické zálivky květináč jednou týdně ponořte na půlhodinku do vody. Stejně jako u azalek dbejte na to, aby se k rostlinám dostala jen odstátá měkká voda. Dopřejte jim dostatečné vlhko pravidelným mlžením a odkvetlé květy ustřihněte u báze rostliny.

Zálivku i případné mlžení provádějte ráno, aby před nočním poklesem teploty oschly. Pokud patříte mezi městské pěstitele, kteří rostliny zalévají odstátou kohoutkovou vodu, vynechejte v zimě hnojení.

Opora usnadní růst

Aby mohly pokojovky vyrůstat do výšky, potřebují oporu. A vy zase doplněk, který bude nejen funkční, ale bude taky vypadat k světu. Tyčka z bambusu zvláštní parádu ve vašem obývacím pokoji nenadělá.

Teplomilné interiérové rostliny, jako jsou monstery, břečťany, potosy či mučenka, ocení žebřík, vy zase jeho provedení v subtilní měděné formě. Na zahradě se po stejném žebříku mohou plazit plaménky či pnoucí růže.

Nižší rostliny, které nemají touhu růst do výšky, ale přesto rády objevují, potřebují klasický podpůrný držák. Co třeba maxi špendlík nebo spirály z recyklovaného hliníku?