Pokojové květiny jsou vlastně tropické či subtropické druhy rostlin, které snesou teplotní podmínky našich příbytků po celý rok.

„Doba, kdy kvetou, však může být velmi ošemetná, hodně záleží na konkrétních podmínkách interiéru,“ upozorňuje floristka Lenka Hrubá z ateliéru Zahrada na niti. Skoro celý rok vám doma pokvetou třeba africké fialky, anturie nebo lopatkovce.

Okrasné květem či listem

Přes léto, kdy je dostatek slunce, vás květy mohou potěšit v úvodu zmiňované čínské ibišky nebo šťavel purpurový. Oblíbencem Lenky Hrubé je nenáročný pryšec, zvaný též trnová koruna. „Je to sukulent původem z Madagaskaru, který na slunečném stanovišti kvete celé léto,“ vysvětluje. Jako všechny sukulenty vyžaduje dostatek světla, zvládá i plné slunce. Přes léto ho zalévejte po proschnutí substrátu a přes zimu mu dopřejte chladnější polohu a omezte zálivku na minimum.

Na okenním parapetu můžete pěstovat také vonné muškáty. Dříve jste je mohli vidět v každém okně venkovských stavení, dnes se na ně trochu pozapomnělo. Tyto muškáty nemají voňavé květy, ale aromatické jsou hlavně jejich listy, stačí se jich dotknout a hned cítíte třeba vůni citronů, máty nebo růže.

„Mají navíc i krásně tvarované a vykrajované listy, které občas působí jako dokonalá krajka,“ přidává další pozitiva Lenka Hrubá. Pěstování většiny vonných a listem okrasných pelargonií je shodné s obecně známými podmínkami pro tradiční muškát páskatý. Od jara do podzimu jim nejlépe svědčí slunné stanoviště. Mezi zálivkami nechte zeminu vždy slabě vyschnout, abyste zabránili přemokření, které způsobí hnilobu kořenů, a občas přihnojte. Na zimu umístěte rostliny do bezmrazého prostoru, kde přezimují při velmi omezené zálivce. Na jaře můžete pelargonie ostříhat a nové řízky použít do dalších truhlíků, kde rychle zakoření přímo v substrátu.

Nádhernými oranžovými květy vás už na jaře potěšila klívie neboli řemenatka. Tahle květina miluje polostín a dobře se jí daří v chladnějších místnostech, zvlášť přes zimu potřebuje nižší teploty, ideálně mezi 10 a 17 °C, aby na jaře dobře a hojně kvetla. Po odkvětu je dobré odříznout stvol, který nesl květy, aby se rostlina zbytečně nevysilovala tvořením plodů. Na jaře klívie pravidelně zalévejte, po odkvětu zálivku omezte a přes zimu snižte na minimum.

Oblíbenci poslední doby jsou rostliny okrasné především svým listem, mezi ty se zajímavým zabarvením patří například begonie makulata, maranta, syngónium či šplhavník. Strukturou listu zase zaujme kalatea či asparágus, jeho tvarem zase monstery, liknala a jerlín. „Tyto rostliny, které já osobně preferuji, sice také kvetou, ale jejich květy jsou spíše nenápadné,“ vysvětluje Lenka Hrubá.

Pokud hledáte tip na opravdu exotickou „domácí“ květinu, jejíž pěstování zvládnete i v našich podmínkách, pořiďte si barevnou kopřivu koleus či pochvatec. „Zamilovala jsem se do ní při poslední cestě na Srí Lanku. Rostly na každé zahradě i volně v přírodě,“ říká Lenka. Ostrov je vyhlášený největší populací těchto hluchavkovitých keřů, pěstují se tu totiž i jako byliny, ze kterých se získává éterický olej. U nás se barevné kopřivy používají hlavně do letničkových záhonů, můžete je ale úspěšně pěstovat i jako pokojové rostliny, pak vám vytvoří keře s dřevitým stonkem.

Koleusy vyžadují slunné stanoviště, ale bez přímého slunečního úpalu, který by jim mohl popálit listy. Nedostatek slunce způsobí, že se listy nevybarvují a rostlina pak není tolik dekorativní. Mají rády vlhkou, ale dobře odvodněnou půdu, na slunném stanovišti je zalévejte hojně. Květy kopřiv nejsou příliš nápadné a raději je odstraňujte, aby rostlinu zbytečně nevyčerpávaly. Pro dobrý růst je vhodné je v létě každých 14 dní přihnojovat, můžete je i letnit venku, jen pozor na nízké teploty, které tyto tropické rostliny nesnášejí, jsou citlivé na chladné počasí a s prvními mrazíky hynou. Jako pokojová rostlina vám ale vydrží roky a dobře se množí vrcholovými řízky.

Letnění pokojovek

Při pěstování pokojových rostlin platí jedno zásadní pravidlo. Vždycky respektujte, jaké má daný druh přirozené prostředí, a podle toho se snažte požadavky rostliny uspokojit. Rostliny, které milují slunce, jako jsou kaktusy a sukulenty, můžete letnit na slunném místě. Určitě je ale třeba rostliny postupně zvykat, nevystrčit je uprostřed léta na plné slunce, když jste je doteď měli na stinném parapetu. Stínomilným rostlinám naopak umožněte letnění v polostínu až stínu.

Určitě dejte pozor na přesychání substrátu – venku, kde vzduch lépe proudí, může vysychat rychleji. Pokud máte možnost, pořiďte si nádobu na odchyt a zadržování dešťové vody, ta dělá s pokojovkami divy! Nebo alespoň vystrčte rostliny na déšť, když prší, a dopřejte jim přírodní sprchu.

Při letnění pokojovek na terasách a balkonech si dejte pozor na škůdce a rostliny pravidelně kontrolujte, abyste případné škůdce zachytili včas. Často se stává, že na ně totiž přijdeme pozdě a rostlina utrpí škody, které mohou někdy být až fatální.

Kvetoucí druhy v letním období pravidelně přihnojujte minerálními i organickými hnojivy, zhruba jedenkrát za 14 dní, podporuje to nasazení květů. Po odkvětu je vhodné zvadlé květy odstraňovat, aby se rostlina zbytečně nevysilovala tvořením plodů.

Bylinky milují slunce

Pokud doma pěstujete bylinky, dopřejte jim pobyt alespoň na parapetu nebo za oknem, ideální je samozřejmě balkon či terasa. Většina bylinek slunce miluje, ať už jsou to bazalka, tymián, rozmarýn, pažitka, či máta. Lépe pak rostou, vypadají zdravěji a mají lepší obsah aromatických látek, pro které je pěstujete. Při letnění vždy platí jednoduchá zásada, dodržet podmínky na stanovišti podle druhu konkrétní rostliny, letnit je postupně od jara, aby měly možnost zvyknout si na venkovní podmínky postupně a nedostaly šok z náhlé změny do extrémních podmínek. Dejte také pozor, aby v parném létě na sluncem exponovaném stanovišti měly dostatek vody.

Hortenzie: vypadají krásně a udržují si barevnost, i když uschnou 

Obliba hortenzie roste, zdobí stále více zahrad i teras, v minulosti přitom byla vnímána jako hřbitovní rostlina. Naštěstí se ale její postavení mění.Zdroj: ShutterstockObliba téhle nádherné květiny roste, zdobí stále více zahrad i teras, v minulosti přitom byla vnímána jako hřbitovní rostlina. Naštěstí se ale její postavení mění.

Hortenzie vypadají krásně i ve váze, navíc si udržují barevnost květů, i když uschnou. Vypadají proto krásně i v sušených květinových aranžmá. Rod má přes 70 druhů, většinou jde o keřovité rostliny šlechtěné pro svá velká a barevná květenství. Pokud se chcete pustit do jejich pěstování, mějte na paměti, že hortenzie mají rády kyselejší půdu, takže je dobré při jejich vysazování používat směs zahradnického substrátu a rašeliny, vápenitou nesnesou.

PH půdy může mít i vliv na zbarvení květů některých velkokvětých druhů hortenzií. Konkrétně u Hydrangea macrophylla a Hydrangea serrata nízké pH, tedy kyselá půda, způsobí zabarvení květů do modrých odstínů, vyšší pH, zásaditá půda, způsobí zabarvení květů do růžových až purpurových tónů. U většiny druhů hortenzií je ale barva květů určena kultivarem a pH půdy nemá moc velký vliv.

Existují i popínavé druhy hortenzie, které se pnou až do několika desítek metrů a které můžete použít k popnutí mřížky na terase, balkonu či plotu, ve stinných či poslostinných místech. Hortenzie jsou totiž stínomilné, na to nesmíte zapomenout.