Z hlavní silnice sjíždíme na úzkou silničku a z té po několika kilometrech na polní cestu vinoucí se mezi lesy a loukami. Netrpělivě vyhlížíme, kdy se konečně objeví. Ještě jednu zatáčku a najednou je tam.

Na obzoru u lesa tiše stojí dům, ke kterému nevedou žádné dráty elektrického napětí. V jeho prosklených stěnách se zrcadlí nebe i louky kolem. Nikde ani živáčka, když nepočítáme stádo líně přežvykujících krav, které nás chvíli zvědavě pozorují, aby se vzápětí vrátily ke své pastvě.

Odmykáme domluveným způsobem a zvědavě okukujeme dům, který bude na pár dní naším domovem. Dům, který si sám nejen vyrobí elektřinu, ale i zatopí a ohřeje do sprchy vodu, kterou předtím nachytal při dešti a vyčistil. To vše úsporně a hlavně zadarmo.

Minidomek
Fenomén minidomků: bydlet se dá pohodlně i v prostoru 26 metrů čtverečních

Zatímco syn se připojuje na místní wi-fi a snaží se přes bluetooth zprovoznit hudební lampu, aby nám pustil muziku, obhlížím kuchyň. Je tu všechno jako u nás doma – lednička, myčka, trouba, varná deska i varná konvice.

A tohle všechno utáhne „jen“ slunce? Vždyť tu kolem nejsou žádné klasické sluneční kolektory, říkám si. „To jsou ty nenápadné černé panely, které zabírají celou střechu,“ upozorňuje mě můj muž, který mezitím nadšeně zkoumal technické srdce celého domu – provozní místnost, která soběstačný dům ovládá.

Je tu měnič, který přeměňuje stejnosměrný proud získaný ze slunce na ten střídavý do zásuvek. Na jeho displeji vidíme, že aktuálně dům spotřebovává 150 W. Že by to byla ta konvice, která nám zrovna vaří vodu na kafe? Z displeje se ještě dozvídáme, jaký je stav baterie (100 procent, máme nabito) a jaká je aktuální výroba energie ze solárních panelů.

Jak se později dozvídám od majitele a iniciátora myšlenky českého soběstačného domu Pavla Podruha, baterie jsou tu dvě – v momentě, když je jedna nabitá, začne slunce ohřívat velkou tisícilitrovou akumulační nádrž, která vytápí dům a hřeje vodu na sprchu. A aby byla jistota, že tu ani v zimě nezmrznete, je tu ještě kotel na peletky. Ten ale od půlky března do konce listopadu vůbec nepotřebujete, celý provoz zkrátka zajistí jen energie ze slunce.

Dům má ale samozřejmě i dobré izolace. Nevadí ani, že je v přízemí ze dvou stran prosklený, jde o dokonalé izolační trojsklo s napuštěným plynem, podle Pavla Podruha jedna z místních největší investic.

Designérské duo Eduard Herrmann a Matěj Coufal
Designér Eduard Herrmann: K věcem, které si smontujete, máte osobnější vztah

Pitnou vodu soběstačný dům získává z vrtu, na sprchování a praní se ale používá dešťovka schraňovaná v 16 kubíků velké podzemní nádrži. I o šedou odpadní vodu je postaráno, přečistí ji čistička a čistou pak vypustí do podloží. Samozřejmostí je ale používání pouze čisticích a kosmetických přípravků šetrných k přírodě.

Inspirace v džungli

Ani po pár dnech pobytu se nemůžu zbavit myšlenky, že ten dům je v zásadě úplně stejný jako kterýkoli jiný. Světla svítí, topení hřeje, ve sprše teče horká voda a zatímco já vařím na sporáku večeři, můj muž vyndavá z ledničky vychlazené bílé víno. A to vše jen díky slunci a pár chytrým taškám na neveliké střeše obrácené k jihu.

Když to na závěr pobytu říkám Pavlu Podruhovi, směje se: „Já vím, vypadá to jednoduše, ale trvalo nám to s partou nadšenců přes rok, než jsme to celé vyprojektovali.“ A další dva roky mu zabralo přesvědčování lidí na úřadech, aby mu dali stavební povolení. Na soběstačný dům zkrátka tehdy úředníci neměli žádné tabulky.

Samotná stavba už pak byla skoro procházka růžovou zahradou. „Pro mě a mé spolupracovníky je důležité, že jsme si v praxi ověřili, že takový dům zkrátka může fungovat. Že ho lze postavit a že v něm můžete pohodlně žít,“ říká.

Inspiraci našel Pavel Podruh paradoxně v mexické džungli. Před deseti lety se v ní na cestách ztratil a tři dny bloudil. Neměl co jíst, neměl vodu. A pak najednou, úplně mimo civilizaci, došel na mýtinu, kde stály tři chaty se solárními kolektory na střeše.

„Jeden z majitelů mě pozval dál, usadil mě na židli a podal mi ledovou colu, kterou vytáhl z ledničky. Nevěřil jsem svým očím. V tu chvíli jsem věděl, že něco takového chci postavit i u nás,“ vypráví a dodává: „Nejsem přitom žádný na zeleno natřený ekolog. Nemyslím si, že sluneční energetika je univerzální dobro, která všechno spasí. Tím soběstačným domem jen ukazuji cestu, jak ji lze skvěle využít.“

Ondřej Hatlapatka, finanční poradce společnosti Partners
Zájemci o byt mají nové priority. Už nechtějí to, co dříve

Pavel Podruh zatím ve svém soběstačném domě nežije a ani to neplánuje. Naopak ho zdarma poskytuje ke krátkodobému ubytování všem, kteří o to mají zájem. Bydlel tu chvíli muzikant, který hledal inspiraci ke složení hudby, kněz, který potřeboval rozjímat, či parta zaměstnanců jedné banky, kteří tu zdarma postavili dřevěný plot. Jezdí sem ale i studenti architektury, aby v praxi zjistili, jak to celé může fungovat.

Ještě mě zajímá jedna věc – kolik to vlastně celé stálo? „Pět a půl milionu jako náklady na stavbu. Není v tom ale zahrnutý celý projekt, ten jsme dělali s kamarády zdarma, jako výzvu, jestli to vůbec bude fungovat. A jak vidíte, ono to funguje,“ uzavírá Pavel Podruh s tím, že projekt brzy zveřejní zdarma ke stažení na webu, aby si podobný dům mohl postavit kdokoli další.

Bez sponzorů to nejde
Aby soběstačný dům mohl zdarma poskytovat ubytování všem zájemcům, neobejde se bez sponzorů. Jedním z nich je i společnost L’Oréal. Na moje otázky odpověděla Ildikó Mikházi, ředitelka firemní komunikace a vedoucí programu udržitelnosti.

Jste mezi prvními, kdo se rozhodl sponzorovat Český soběstačný dům. Proč?
Když jsme se před čtyřmi lety poprvé setkali s Pavlem Podruhem a slyšeli o jeho snu postavit v jižních Čechách soběstačný dům, řekli jsme si, že bychom toho chtěli být součástí. V té době jsme ještě nevěděli, jak a co přesně to bude obnášet, až bude dům stát. Věděli jsme, že lidé kolem tohoto projektu mají velký sen, který je nám velmi blízký: být průkopníkem v oblasti udržitelnosti a přinášet inovace v oblasti udržitelného života. A pochopili jsme, že potřebují firmy, které je budou podporovat. Ve společnosti L’Oréal jsme zavázáni k udržitelnosti a současně máme rádi odvážné a inovativní nápady. A to všechno Český soběstačný dům nabízí.

Proč ve vaší společnosti kladete důraz na ekologii a jak se konkrétně projevuje?
Věříme, že kromě ekonomické výkonnosti a úspěchu máme také povinnost a schopnost udělat ze světa lepší místo a zkvalitnit život lidí. Proto jsme se od roku 2013 zavázali snižovat naši ekologickou stopu a pozitivně tak přispívat světu, který nyní čelí nebývalým výzvám. Naše aktivity transformujeme tak, aby respektovaly limity planety. Chcete příklad? V České republice jsme například spustili vzdělávací web www.tridimeprokrasu.cz, jehož cílem je seznámit spotřebitele se správným tříděním obalů kosmetických a hygienických přípravků. A pomocí projektu ProVALUE by L’Oréal jsme zajistili sběr a recyklaci hliníkových obalů od profesionálních kadeřnických produktů z partnerských kadeřnických salonů.