„Místo pálení čarodějnic musí být dostupné vodnímu zdroji a silnici pro příjezd záchranářských aut,“ upozornila mluvčí krajských hasičů Denisa Vrbová.
Ta také varuje, že v poslední době se při pálení čarodějnic stále častěji používá zábavná pyrotechnika. Teplota jedné rachejtle může přitom dosáhnout až několika tisíc stupňů.

„Lidé by neměli pálit pneumatiky nebo zakládat oheň pomocí benzinu. Opatrnost je na místě zejména v okamžiku, kdy se celá vatra rozhoří a vzduchem poletují žhavé částice,“ upozorňuje Vrbová.

Krajský úřad v Jihlavě kvůli oslavě čarodějnic žádná mimořádná opatření nenachystal. Hejtman kraje Miloš Vystrčil Deníku řekl, že pouze doporučuje, aby u každého většího ohně byl přítomen alespoň jeden dobrovolný hasič.

V loňském roce, kdy panovalo velmi suché období, a zvýšil se počet požárů, monitorovala terén nad Vysočinou letecká služba. Ta skončila svůj provoz loni na podzim.

„Zatím nikdo po nás letecký monitoring nechtěl,“ konstatoval vedoucí letového provozu na letišti Jihlava-Henčov Zdeněk Kölbl.

Vedoucí odboru sekretariátu krajského hejtmana Ladislav Saidl řekl, že v případě náhlých problémů se obrátí o pomoc na ministerstvo vnitra.
O leteckou hlídkovou služby by měli požádat především vlastníci lesů. Ti to nemohou v současné době udělat. Důvod? Ministerstvo zemědělství dosud neukončilo výběrové řízení na provozovatele této služby.

Pálení čarodějnic je třeba nahlásit hasičům na telefon 950 270 102-5.

Varování ČHMÚ

Vlivem suchého počasí a vysokých denních teplot vzduchu dochází ke zvýšení nebezpečí vzniku požárů. Vyšší pravděpodobnost vzniku požárů je v Praze, Jihomoravském, Pardubickém, Ústeckém a Libereckém kraji, ale s pokračujícím suchým počasím se tato vysoká pravděpodobnost vzniku požárů rozšíří na celé území.
Je nutno chovat se tak, aby nemohlo dojít ke vzniku požáru. Kdekoli v přírodě (v lesích, na loukách, v parcích i jinde) nerozdělávat oheň, nekouřit a vyhnout se používání zapalovačů, přenosných vařičů či jiných zdrojů otevřeného ohně.
Zdroj www.chmu.cz

Proč se pálí čarodějnice?

Jde o pohanský zvyk zavlečený na naše území pravděpodobně Kelty. Jeho význam můžeme hledat hlavně ve spojitosti s ukončením zimy a příchodem jara. Zima byla spojována s představou zlých mocností a duchů. Po svátku Filipa a Jakuba (dle starého kalendáře 1. května) se vyháněl dobytek na pastvu a jeho hlavní obživu bylo třeba ochránit před uhranutím. Proti zlu se bojovalo za pomocí plamene, a tak se před vyháněním stád pálili ohně – tzv. „Kult ochrany stád“. Na nich se spaloval všechen nepořádek, který se během zimy nahromadil v okolí příbytků. Ve středověku se toto zlo vtělilo do podoby čarodějnic, které představovaly zlé moci. Odtud dnešní pojmenování „pálení čarodějnic“. S tímto zvykem není bez zajímavosti připomenout nařízení platné z doby Josefa II., kdy bylo povoleno pouze jedno obecní ohniště za vsí v bezpečné vzdálenosti od nejbližšího stavení.