„Musím mít bydlení, nebo mi sociálka sebere děti,“ postěžovala si drobná tmavovláska. A jak se do stanu dostala? O střechu nad hlavou přišla po rozvodu rodičů, když se otec vrátil z vězení a matka nesplácela dluhy.

Marie žila nějaký čas v azylovém domově pro matky s dětmi při Oblastní charitě v Havlíčkově Brodě. Ale dům je teď v rekonstrukci. „Podle našich informací charita Marii Císařové nabídla náhradní bydlení ve Žďáru nad Sázavou nebo v Chotěboři, ale ona obě nabídky odmítla,“ sdělil místostarosta Čeněk Jůzl.

Chtěla si ustlat na radnici

„Už několikrát jsem byla žádat město o byt. Zašla jsem si i na zasedání sociální a bytové komise. Řekli mi, že od města už žádný Cikán byt nedostane.

Přinesla jsem si na radnici peřiny a řekla jsem jim, že si tedy na protest ustelu u nich, když nemám kde bydlet, ale nepomohlo to. Je pravda, že moje matka má dluhy, ale já ne, tak proč nás hází do jednoho pytle? Oba s přítelem máme slušný příjem, každý přes deset tisíc korun. Neměli bychom potíže s placením nájmu,“ rozčiluje se Marie.

Nakonec se rozhodla pro stan na dvoře domu, v němž žijí hlavně Romové. Prát, vařit a mýt se chodí k matce nebo dalším příbuzným. O její případ se zajímal už i senátor Petr Pithart. Starostka prý Marii slíbila, že jí město pomůže, ale nic se nezměnilo a čtyřčlenná rodina bydlí ve stanu dál.

Podle Jůzla bytová komise žádost zamítla z prostého důvodu, že nyní žádný obecní byt ve městě k dispozici není. „Když se nějaký uvolní, vypisuje město výzvu. Doporučuji paní Císařové, aby se poté o něj přihlásila obvyklým způsobem,“ řekl. Dodává, že při výši příjmů rodiny nevidí důvod, proč by si nemohla opatřit jakýkoli jiný podnájem.

„Žili jsme asi rok v nájmu, ale museli jsme se stěhovat. Majitel chtěl byt pro syna. Romy do podnájmu nikdo nechce. Zatím je teplo, tak se ve stanu dá bydlet, ale nevím, co budu dělat, až přijde zima,“ povzdychla si matka tří dětí.