Na Hamburk je málo jeden den i jeden díl. Proto se uchýlím jen k pár poznámkám. Město zatlačuje přístav dál do Labe, tak jak mizí ta místa, která lze po strašném bombardování v roce 1943 ještě zastavět. Přístavní jeřáby jako ozdoba.

Úžas z Labské filharmonie. Ano, možná předražené, ale mimořádné. Kaplického knihovna a jeden maloměšťácký český prezident. Z malosti zabil Československo, ze stejné malosti i Kaplického knihovnu.

Obrovské věže kostelů. A prázdné chrámy. Protestanství a obnova z nich dělají sterilní prostor. Chvála katolictví. Aspoň v pocitu člověka v chrámu božím.

Nejbohatší město a místo Německa. Opravdu? A víc bezdomovců, než jsem kdekoli jinde, nejen při této cestě, za poslední roky viděl. Bezdomovci, kteří si ustelou v tom největším luxusu. A mohou. Tolerance, neschopnost, co vlastně?

Hamburk mezi jezerem a Labem. Labem stejně nedozírným, jako ono jezero. Není možné si vybrat, kde je to krásnější.

Lodě. Víc jako turistická atrakce. Těch velkých, obřích, nákladních je na dohled jen pár. Dávající bohatství, ale už to nemá rušit život bohatému městu.

Hamburk, Babylon Hamburk. Ale nádhera a velkolepost.
Na kole k Atlantiku. Díl sedmnáctý: Hory, pole jak v Holandsku a šok z Hamburku

Novinářské ikony. Die Zeit, Der Spiegel, ZDF. Mohutné, mocí a penězi zářící domy. Kulisy? Skutečnost?

Nálet na Hamburk 1943. Padesát tisíc mrtvých, milion lidí bez střechy nad hlavou. Ohnivé peklo. Horší než Hirošima? Výrobu nacistických továren to zastavilo jen na chvíli. Odplata, zločin, msta, špatně provedený úmysl. Bojí se Rusové odplaty za Mariupol? Měli by se bát? Měli. Ukrajinská vlajka na radnici.

Jízdenky za 9 euro na měsíc. Komunistický německý dopravní experiment. Nemožnost koupit si „drahou“ jistou jízdenku. Dav na nádraží s nemožností dostat se do rychlovlaku. Otrávení lidé z DB. Hodinová fronta na jízdenku, kterou vám odmítnou prodat. Bezmoc a chaos. Inu dopravní revoluce. Snad to dobře dopadne.

Hamburská romantika. Voda, mosty, kanály, nekonečné Labe, nejvíc mostů v Evropě. Mohutné město. Příliš mohutné? Sochy všude. Bombardování jako šance na nové, hezčí město. Celý svět v jednom městě. Druhé největší v Německu. Syřané a Ukrajinci. Mnoho Číňanů. Nábřeží Dar es Salám. Praha také partnerské město…

Hřmot, rachot dopravy a uprostřed luxusních ulic, u jezera zase klid.

Skandinávské nálady, tmavě červené cihly, vítr a vůně moře. Moře?

Zavírám poznámkový blok a zítra ráno další pokračování. Ve Stade, v poslední zastávce před mořem.