„Akce byla určená pro koordinátory dobrovolníků, ale i pro samotné dobrovolníky. Prvotním záměrem bylo předat si zkušenosti z různých dobrovolnických center. Dveře ale byly otevřené i pro veřejnost,“ uvedla Irena Hambálková, koordinátorka dobrovolníků z Kraje Vysočina. Pozvání na akci přijal například předseda Senátu ČR Miloš Vystrčil nebo Nataša Diatková z Ministerstva vnitra ČR. První náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina Hana Hajnová a radní Kraje Vysočina Jan Tourek převzali nad akcí záštitu. Každý z nich byl navíc v životě alespoň jednou dobrovolníkem.

Během jednotlivých debat se panelisté, mezi kterými byly studentky, ale i specialistka na komunikaci společnosti ČEZ nebo realitní makléřka, zabývali otázkami, jakým způsobem lze dobrovolnictví dále podporovat a jak inspirovat potenciální zájemce. Zazněla i myšlenka, že je dobré sdílet příklady z praxe. Dobrovolnictví se totiž často stává rodinnou záležitostí a dědí se.

Zdroj: Youtube

Příklad dobré praxe: V rodině telčského starosty Vladimíra Brtníka dobrovolničí každý. Sám starosta navázal na aktivitu po mamince své ženy, která chodívala hrát a zpívat do domova důchodců. Když jde někam jako dobrovolník, bere s sebou i své děti, aby poznaly, že pomáhat je přirozené. Také jeho žena Milena Kopečná jde příkladem. Během několikaletého pobytu v Bruselu s dalšími českými ženami založila spolek Česká inspirace. Ten se věnoval kulturním, sportovním a společenským akcím pro krajánky.

Na konferenci se někteří koordinátoři podělili o zkušenosti ze zahraničí. Pelhřimovská organizace Hodina H nejenže vysílá zájemce o dobrovolnickou práci do zahraničí, ale také vítá dobrovolníky z různých zemí u nás. V rámci mezinárodního projektu Evropského sboru solidarity na Vysočině působí například dobrovolníci ze Španělska, Francie nebo Portugalska.

Radní Kraje Vysočina Jan Tourek zavzpomínal na svou téměř dvacet let starou cestu do Holandska, kdy se poprvé ve velkém setkal s dobrovolnictvím. „Zaujaly mě tehdy dvě věci. Na dvě stě klientů domova po seniory v Holandsku bylo dvě stě pracovníků a potom sem chodilo pomáhat čtyřicet dobrovolníků. Překvapilo mě, že se v pětitisícovém městě našlo tolik lidí, kteří chodili zpestřit život babičkám a dědečkům v domově,“ popsal Tourek s tím, že od té doby i v České republice ušlo dobrovolnictví dlouhou cestu vpřed.

Bohatá výzdoba s halloweenskou tématikou v Jihlavě v ulici Leoše Janáčka.
V Jihlavě Na Paloučku řádí duchové, vyrostl tu i strašidelný hrad

Roman Mezlík je dlouholetým koordinátorem dobrovolníků v Oblastní charitě Jihlava. Těší ho, že se daří dlouhodobě rozšiřovat počet organizací, ve kterých mohou dobrovolníci pracovat a uplatňují se tak například ve svých oborech. Jaký typ dobrovolníků by ještě uvítal? „Chybí lidé, kteří by si přišli popovídat za seniory do domovů. Případně s nimi šli na vycházku a strávili s nimi nějaký čas. Ideální by byli vrstevníci nebo lidé jen o málo mladší,“ dodal závěrem Mezlík.

Během dvoudenní akce zaznělo spoustu zajímavých připomínek. Veřejnost se mohla s dobrovolnictvím seznámit během čtvrtečního odpoledne ve dvoře Univerzitního centra v Telči, kde se prezentovaly některé organizace a zájemce seznamovaly se svou činností. V pátek byly pro koordinátory dobrovolníků a pracovníky neziskových organizací připravené workshopy zaměřené na fundraising, sebepoznávací a osobně rozvojovou metodu. Akci organizoval Kraj Vysočina a KOUS Vysočina.