Poslyšte příběh jednoho paláce, který byl chladnokrevně zničen. Bývalo to největší palácové sídlo v regionu a jedno z největších v Evropě, dodnes se zachovalo tak deset procent. Na fotkách vypadá menší, než ve skutečnosti je. Lépe ho navštívit v zimě, kdy nebude bránit vegetace. Palác byl postavený v letech 1685 až 1692 jako rezidence vévodů. Po rozšíření v letech 1851 až 1867 byl nazýván "Slezský Windsor " a byla přistavena čtyři křídla a dvě nové věže, kočárový dům a divadlo.

Další majitel to překonal a vytvořil působivý anglický park s jezírky, mosty a divokou zoo, kde se pořádal lov. Také rozšířil samotný palác na čtyřicet tisíc metrů kubických. Délka paláce byla tři sta metrů a uvnitř čtyři sta pokojů v anglickém novogotickém stylu (například zámek Hluboká nad Vltavou má 140 místností).

I třešně a melouny prý rostly v jídelně. Ozdobou celého areálu byla nádherná zrcadla ve zlatých rámech, důmyslně vyrobené vzácné lustry a stůl z více než dvou set druhů mramorů dovezených z Itálie . Aristokracie sem přicházela odevšad a užívala si vynikajících večírků.

Za druhé světové války byly v paláci umístěny sklady Wehrmachtu. V roce 1945 byl palác zapálen buď ustupujícími vojáky SS, nebo sovětskými vojáky, kteří jej drancovali. Až do 50. let 20. století existovaly ruiny celého paláce, a přestože byl vypálený, stále působil velkolepě. Bohužel v letech 1955 až 1957 byla největší část nádherného paláce zbořena a ruiny byly použity k přestavbě Varšavy. Vždyť celé Polsko stavělo své hlavní město. To, co zbylo, je dnes v soukromých rukou a chátrá.

Extreme Trail Park v Nové Říši hostil v sobotu závody koní Czech Mountain Trail.
Koně v Nové Říši překonávaly nástrahy. Konaly se tu závody Mountain Trail

Dále tu máme například zbytky paláce, jehož někdejší působivý vzhled si dnes už jen těžko dovedeme představit. Historie tohoto mimořádného místa sahá až do roku 1884, kdy se bohatý průmyslník rozhodl postavit jedno z nejhonosnějších rodinných sídel v Dolním Slezsku. Velkolepý novogotický palác byl vystavěný v letech 1884 až 1885 podle návrhu slavného vratislavského architekta. Rodina vlastnila řadu továren, uhelných dolů a patřila v 19. století k nejbohatším ve Slezsku, po nabytí jmění si zakoupila rytířský titul. Není divu, že rodině se někdy přezdívá slezští Rockeffelerové. Aby se ukázala síla jmění, byla kopule věže pokryta čistou platinou.

Poslední majitel z rodu byl v roce 1942 zatčen gestapem a deportován do tábora Osvětim. Byl obviněn z pomoci Židům. Po přímluvě jeho mocné rodiny a zaplacení pohádkové sumy 3,5 milionů marek byl z tábora propuštěn. Bohužel na následky extrémní exkurze krátce po odchodu z Osvětimi v roce 1943 zemřel. Po válce byl palác zdevastován Rusy. V roce 1949 zde byly nalezeny tři pytle se zlatými a stříbrnými nádobami, které byly odebrány milicí. Počátkem 60. let 20. století byl palác v dobrém technickém stavu, ale později byl cihlu po cihle zbourán. Z palácového těla se dochovala pouze velkolepá věž a pár zdí. Střecha věže přežila až do roku 1997, kdy se propadla dovnitř.

Hvězdně nabitý Vysočina Fest 2022 v Jihlavě.
Hvězdné nebe. Mirai plul v Jihlavě davem lidí. Fanoušci byli nadšení

A pokračujeme dál v návštěvě působivých míst. Na skalnatém kopci hned za vesnicí se nachází z dálky viditelná vápenka z 19. století zvaná „Ikar“. Vápenka samozřejmě sloužila vápencovému lomu a zde příběh začíná. Historie vzniku této sochy na vápence je spojena s existencí bývalého kluzákového letiště v této oblasti, které bylo založeno ve 20. letech 20. století a v pozdějších letech zde probíhaly výcviky budoucích kádrů Luftwaffe. Naše vápenka fungovala do roku 1934 a zpočátku se příliš nelišila od ostatních zařízení tohoto typu. Až v roce 1939 získala svůj překvapivý vzhled.

Zdroje o vzniku jsou poněkud rozporuplné. Někteří říkají, že byl vyroben na památku pilota, který havaroval do zdi pece. Jiní tvrdí, že je to pomník pilotům obecně. Basreliéf představuje symbol německé polovojenské letecké organizace Nationalsozialistisches Fliegerkorps, jejíž cvičení probíhala na kluzácích nad pecí. Nad postavou okřídleného muže je dodnes patrná stopa písmen tvořících zkratku tohoto jména (NSFK). Původně byl na stěně budovy také hákový kříž. Po válce byl samozřejmě odstraněn a dnes z něj zůstaly pouze kovové spojovací prvky. Pod plastikou Ikara je signatura s iniciálami „SM“, lotrinským křížem a datem 1938. Do roku 1945 byly u vápenky umístěny také velké kamenné svíce.

Veget a pohoda s pivem v zeleném ráji uprostřed historického města. To byl šestý ročník Pivního festu v Telči.
Pivní fest v Telči nabídne osmnáct druhů piva. I bohatý hudební program

V jednom polském městě najdeme i zajímavou dělostřeleckou věž, která byla postavena pruskou armádou v letech 1857 - 1860. V roce 1944, kdy se město stalo na rozkaz Adolfa Hitlera pevností, se tato věž stala základnou pro těžká protiletadlová děla a v pozdějších fázích bojů také polní nemocnicí pro německé jednotky. Ve městě bylo zničeno pětadevadesát procent budov a poválečné fotky si nezadají s těmi z Nagasaki a Hirošimy. Dodnes se věž dochovala v poměrně dobrém stavu. Poškozena byla pouze podlaha horního patra, spodní patro bylo zcela zasypáno sutí. Často, zejména v chladnějších obdobích, slouží jako úkryt pro bezdomovce.

Vydáváme se také na obhlídku moc hezkého hřbitova se zříceninou kostela postaveného na konci 16. století. Okolo kostela stojí i dvě kaple, jedna je v celkem dobrém stavu po částečné rekonstrukci, ostatní je pohlceno přírodou. V jednou rohu jsou udržované hroby prvních přistěhovalců po válce a nový hřbitov je hned vedle za zdí. Za 2. světové války bylo na věži kostela pravděpodobně střelecké postavení. V roce 1945 byl ostřelován Rudou armádou. Zřícení věže zničilo střechu a některé stěny budovy. A naposledy tu máme mauzoleum z roku 1866.

Ctíme přání autorů a neuvádíme přesná místa zapomenutých míst.

Petr Mareš, Zuzana Musilová

Účastníci víkendové veteránské jízdy na Telčsku se v neděli podívali na hrad Roštejn.
Praga, Škoda, Buick z roku 1908. Veteránská auta zastavila pod věží Roštejna