Loni v předdušičkový čas jsem se vydal po stopách dávné vraždy, ke které došlo před více než sto lety nedaleko malebného městečka Polná na Vysočině. Místo vraždy v lese Březina jsem poprvé navštívil již před několika lety.

Tentokrát oproti první návštěvě jsem měl dostatek času si projít všechna místa spojená s tímto případem, který ve své době plnil titulní stránky denního tisku. Navštívil jsem i hrob Anežky Hrůzové na hřbitově u kostela svaté Barbory v Polné. A dokonce jsem si prošel cestu z její rodné vsi Malá Věžnice, odkud osudného 29. března 1899 vyrazila na svou poslední cestu směrem na Polnou, až na místo vraždy v lese Březina, abych si alespoň trochu udělal představu o ušlé vzdálenosti a místě činu.

Celý příběh je o to smutnější, že následnou vlnou silného antisemitismu byl za pachatele označen občan židovského původu Leopold Hilsner, který podle všeho tuto vraždu nespáchal a skutečný pachatel trestu unikl.

Teď nechme promluvit historická fakta:

Anežka Hrůzová byla dívka římskokatolického vyznání z vesnice Malá Věžnice nedaleko od Polné. Ve středu 29. března 1899 odešla jako každý den z práce, vracela se po pěšině do Věžničky okolo lesa Březina, domů však již nedošla. Její tělo bylo nalezeno po třech dnech v sobotu 1. dubna v lese Březina. Vrah ji nejprve uhodil zezadu do hlavy holí a kameny, potom přiškrtil provazem a nakonec jí rozřízl hrdlo ostrým nožem, tělo ukryl do mlází a zmizel. Měla roztrhané oblečení, ale nebyly shledány známky znásilnění – neměla protrženou panenskou blánu. Příčinou smrti bylo vykrvácení. Poblíž místa nalezení těla byly stopy krve. Řada stop ovšem byla zničena davem při objevení mrtvé.

V den nálezu byla provedena pitva a ve čtvrtek 5. dubna 1899 byla Anežka Hrůzová pohřbena u kostela svaté Barbory v Polné. Na krku měla hlubokou řeznou ránu, ale na místě činu bylo nalezeno jen velmi málo krve. Díky tomu vzniklo podezření na židovskou rituální vraždu, při níž měla být krev z rány zachycena, aby mohla být použita při zadělávání těsta na sváteční macesy (bezkvasové pečivo). Ze zločinu byl obviněn pologramotný nezaměstnaný dvaadvacetiletý žid Leopold Hilsner. Následující soudní proces vyvolal velký zájem veřejnosti a rozdmýchal nenávistné protižidovské nálady. Celá složitá kauza vstoupila do dějin pod pojmem Hilsneriáda. Soud se stal spíše politicko - společenskou manifestací, nebyl a ani nemohl být objektivní. Nad tím, kdo skutečně zavraždil Anežku Hrůzovou, tak dodnes visí velký otazník.

Petr Paulů