Místa s návem Zhoř se vyskytují jak u samostatných obcí, tak i u částí jiných. Rekordmanem v počtu jsou však různé Lhoty a Lhotky, které se v názvech vyskytují asi třistakrát. Toto jméno se vyskytuje i v zahraničí, například na Slovensku Lehota.

Zhoře v České republice:

Zhoř u Jihlavy - Obec leží na spojnici měst Jihlava a Žďár nad Sázavou. O málo blíž je to do Jihlavy. V nedávné době obec vešla ve známost díky velkolepě vybudovaným stájím dostihových koní. Současně podle starých matrik již v roce 1772 zemřel první známý místní učitel a školu po celou dobu každý rok opouštějí další úspěšní absolventi.

Zhoř u Stříbra - První písemná zmínka o této Zhoři pochází již z roku 1239. Díky úrodné půdě a těžbě rud se jednalo o ves bohatou, osídlenou především Němci (poměr v roce 1939 byl 296 ku 3).

Zhoř u Milevska - Tato obec leží v blízkosti Orlické přehrady. V posledních letech se zde koná lokální přebor ve hře Člověče nezlob se.

Zhoř u Tábora - Zhoř leží mezi Sezimovým Ústím a Planou nad Lužnicí. Za zmínku stojí její fatální zničení husity v roce 1420. V současné době řeší dotaci na zpevnění ploch na návsi.

Zhoř u Mladé Vožice - Malá obec se stovkou trvale žijících obyvatel. Obec se stala samostatnou teprve v roce 1990.

Zhoř u Brna - Bývalá zemědělská obec s teplejším podnebím. Obec se v roce 1990 osamostatnila přešla z okresu Blansko do okresu Brno-venkov.

Stránecká Zhoř - Tuto Zhoř postoupili Pernštejnové rodu Stráneckých (do té doby nesla název Pivcova). V současní době dvěma místními částmi jsou obce Nová Zhoř a Frankův Zhořec.

Zálesná Zhoř - Malá ves nedaleko dálnice v Jihomoravském, kraji která spadá pod obec s rozšířenou působností Rosice.

Kromě samostatých sídel jsou obce s názvem Zhoř místními částmi Němčic na Pardubicku, Červených Janovic u Skutče, na Příbramsku, na Benešovsku, u Vilémova na Havlíčkobrodsku, u Krakovce na Rakovnicku, u zmíněné Stránecké Zhoře a Holubí Zhoř je místní částí Velké Bíteše.

Asi jsem na nějakou Zhoř zapomněl. Ale vzhledem k veřejným zdrojům si je zájemci mohou najít sami.

Všechny informace pocházejí z veřejných zdrojů (wikipedia a stránky obcí) a nevyžadovaly tak studium historických podkladů.

Stanislav Chalupník