Na šedesát ochotníků, zpěváků, muzikantů, tanečníků a techniků odehrálo v Polné 9. dubna 1994 veselohru Karla Hašlera a Františka F. Šamberka. Režíroval Jan Vítek.

Jedná se pravděpodobně o nejstarší videozáznam divadelního spolku a rozhodně co do počtu osob největší představení v posledních několika desítkách let. Pan Miloslav Vomela natáčel tehdy na jednu kameru, záznam tak dýchá dobovou autenticitou kameramanských počátků devadesátých let.

Velikonoční putování krajským městem vede až do sousedního Hybrálce.
Prodloužené Velikonoce do konce dubna. V Jihlavě se radují hlavně děti

Díky moderním možnostem digitálního kina, které je v Polné od rekonstrukce v roce 2015, bude poprvé vůbec poprvé za 225 letou historii místního ochotnického divadla divákům podobnou projekci představit. Těšíme se na všechny pamětníky, tehdejší herce a účastníky, jejich rodinné příslušníky a všechny přátelé ochotnického divadla. Vstup je otevřen pro všechny ve zcela dobrovolné výši, délka projekce je přes 2 hodiny s přestávkou, občerstvení zajištěno.

Historie spolku

Málokde sahá historie ochotnického divadla tak daleko jako v Polné. Traduje se, že patří do trojice nejstarších na našem území. Vždyť polenští ochotníci nastudovali svoji první hru, Schillerovy Loupežníky, už 4. 12. 1798, díky iniciativě truhlářského mistra Karla Höschla. Po prvním představení, sehraném patrně německy, se polenské divadlo na deset let odmlčelo. V roce 1808 nastudovali ochotníci naopak už česky tři představení. Na stoletou tradici navázal založením 7. 8. 1887 právě divadelní spolek Jiří Poděbradský.

Tradiční koulení vajec na polenském hradě.
Koulelo se koulelo. Nádvoří polenského hradu zaplnili hraví lidé

Během historie pak najdeme jenom málo let, kdy ochotníci nehráli. Důvodem nucených přestávek byly císařské, úřednické či cenzorské zákazy. Divadlo v Polné se hrálo na různých místech - na radnici, v zámku, v sále U Slovana, ve Sportovním (dnes Lidovém) domě, v kině, v nově zbudovaném sále v areálu polenského hradu a občas i mimo Polnou. Výtěžek z představení věnovali ochotníci často na dobročinné účely. Přispěli na stavbu Národního divadla a opravu budov v Polné, podporovali chudé a pomáhali lidem, jejichž domy shořely při požárech ve městě. Ochotnická představení navštěvovala i Božena Němcová, která v Polné téměř dva roky žila. Někdejší ředitel polenského divadla, kupec Antonín Pittner, se mimo jiné stýkal také s Josefem Kajetánem Tylem a Karlem Havlíčkem Borovským. V souboru si zahrál jako pětiletý spisovatel Bohumil Hrabal a ve válečných letech také pozdější televizní hlasatelka Kamila Moučková - Nová.