Májka bývá vztyčena nejčastěji 30. dubna nebo 1. května. Předkům tato oslava připomínala, že se příroda znovu probudila. Stavění májů provází tanec a hudba, májka symbolizuje strom života. V Telči se tohoto aktu ujal před lety folklorní soubor Podjavořičan. „Májku jsme poprvé stavěli v roce 2013, nezdá se to, ale ten čas letí,“ upřesnila Jana Paulusová z telčského folklorního souboru s tím, že v posledních dvou letech do akce zasáhla pandemie koronaviru. V jejich podání vypadá zaplétání máje jako něco jednoduchého, ale i na to je potřeba se připravit. Kromě toho stavění máje provází lidová hudba, zpěvy a tance. A to vše v ručně vyšívaných krojích. Nádhera, jen oči přechází.
V Telči však nestojí pouze tato jedna májka, stejný zvyk si osvojili také na Ranči Telč na Salaši. I zde už svou májku mají. A kde se teprve bude stavět? Tak třeba na Masarykově náměstí v Jihlavě. Tam se horácké soubory tohoto úkolu ujmou v sobotu 7. května od půl čtvrté odpoledne. Kdo tradici stavění a zaplétání máje ještě neviděl, tak bude mít jedinečnou příležitost právě tam.
Máje by se měly celý květen hlídat, aby je někdo neskácel předčasně. To je potom ostuda pro celou ves či město, kde máje stála. Nejvyšší májku na Vysočině postavili v roce 2003 v Nové Vsi na Jihlavsku. Měřila 48,65 metrů, stavělo ji sedmdesát lidí a trvalo to čtyři hodiny. Svého času byla také v České knize rekordů, dokud ji nepřekonala májka z Vendryně u Frýdku-Místku.
Podjavořičan Telč. Soubor byl založen v dubnu 1989. Ve svých řadách sdružuje lidi se zájmem o folklor a zvyky z oblasti Horácka, především z Telče a okolí. Místní lidovou tradici oživuje pořádáním Horáckého bálu, Vítání jara, Velikonoční obchůzky nebo masopustním veselím. Do svého repertoáru zařazuje původní tance a písně, které dál zpracovává a spojuje do jednotlivých pásem. Tanečníci vystupují v ručně vyšívaných krojích. Muzika hraje i na zvláštní nástroje, takzvané skřipky či dyndy.
Jana Kodysová
13
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
