Švadleny zvládly vyrobit kolem 250 kusů. Obec s více než sedmi sty obyvateli tím zásobila všechny lidi nad sedmdesát let, a také stihla uspokojit poptávku zájemců poté, co vláda rozhodla o jejich povinném nošení.

A jak taková domácí výroba vypadala, popsala například Veronika Líbalová. Její maminka Jaroslava je totiž v Hodicích známou krejčovou. „S mamkou jsme si práci rozdělily. Vše začalo v úterý 17. března, kdy nás starosta poprosil o ušití roušek pro hodické seniory. Obec nám také poskytla materiál – látky i gumičky,“ začala své vyprávění Veronika Líbalová. Ta také na internetu našla střih.

„Udělaly jsme necelou stovku roušek. Nejprve jsme zvolily klasické skládané, ale ty se ukázaly poměrně složité, proto jsme pak pro rodinu dělaly trochu jiné,“ dodala dcera švadleny, která pomáhala například stříhat gumičky a tkalouny a kompletovat roušky.

Podobná manufaktura vznikla také v Hodicích u Majdičů. Hlavní šičkou v rodině je Vlasta Majdičová. Zapojila se ale prakticky celá rodina. „Naše mamka šila, teta Svobodová obkreslovala šablonu, já žehlila, další stříhal a tak podobně,“ vyprávěla dcera hlavní švadleny Markéta Majdičová. Dokonce se zapojil i přítel Roman se zraněnou rukou. Za dva dny zvládli vyrobit asi šedesátku roušek.

Další roušky přidaly Ivana Dufková, Blanka Pařilová, Bára Marešová a Milada Šmachová. Roušky potom dostali senioři přímo do svých poštovních schránek i s návodem, jak se o ně starat. Obec v současné době objednala další stovku roušek od jihlavské firmy Modeta. Ty bude případným zájemcům prodávat.

Jana Kodysová