V Polné vy­cho­dil v roce 1955 základní školu a ve žďárském Žďasu se v roce 1959 vyučil formí­řem-slévačem. Základní vojenskou službu vykonával u průzkumného pluku čs. armády v Mladé u Nymburka jako mechanik pro fotovybavení le­tectva. V letech 1961-1967 dojížděl z Polné do Žďáru nad Sá­zavou, kde pra­coval ve svém oboru ve Žďasu. Od roku 1967 až do odchodu do důchodu v roce 1999 pracoval jako zámečník v dílně Okresního průmyslo­vého podniku v Polné (od roku 1991 pod firmou Zámečnictví Čapek).

Od mládí je velkým milovníkem přírody, nadšeným houbařem a sběratelem samorostů, kterých shromáždil stovky kusů a řadu z nich několikrát vystavo­val. Od roku 1946 je členem Junáka, nyní v klubu Oldskautů. Za skautskou činnost mu bylo v roce 1999 uděleno vyznamenání „Bronzová Syrinx“, v roce 2002 obdržel junáckou „Medaili díků“. Sbírá staré chladné i palné zbraně, dýmky, fajfky, pohlednice, knoflíky, otvíráky na lahve a gra­fické listy (5000 kusů). S mnoha exponáty se zúčastnil několika výstav v Městském muzeu Polná (např. Sběratelství na Polen­sku - 1982, Řezbářské a kovo­tepecké práce, grafika a zbraně Františka Vacka - Kuhnova síň 1996, Výstava grafických listů - 2011), ve Vizovicích (Ex Libris a příležitostné tisky - 2012) nebo slovenském Hlohovci (Novoročné klauniády - 2013).

Jitrnice, jelita, ovar, polévka nebo pečené sele. To je jen výčet pochoutek, na kterých si mohli o víkendu pochutnat návštěvníci tradičních vepřových hodů v Hodicích.
Z archivu Deníku. Tak lákaly vepřové hody v Hodicích. Vzpomínáte?

Je velmi talentovaný výtvarník. Amatérsky maluje obrazy – zátiší, kra­jiny a polenské motivy (olej a křída), úspěšně se zabývá grafikou. Vytvořil mnoho novoročenek, exlibris a volných grafických listů s řadou vyobrazení Polné (objevili se na pamětních listech města, čtyři linoryty vydalo v roce 1990 Městské kulturní středisko Polná na pohled­nicích, 2019 reprintovala agentura Kašpaři linoryt betléma na pohlednici). Jeho linoryty jsou zastoupeny v mnoha soukromých i muzejních sbírkách a galeriích v ČR i světě (např. Polsko, Belgie, Německo, Itálie, Japonsko, …). Od mládí se zabývá také dřevořezbou. Zhotovil několik desítek velmi zdařilých dřevěných plastik, např. postavu Leopolda Hilsnera pro pen­zion U Hilsnera. Pro skautský oddíl vyřezal řadu menších figurek a plastik, z kamene vytvořil velký totem na hradním parkáně. Ze sukovitých pokroucených klacků vyřezává tématické vycházkového hole. Pro vlastní potěšení i jako dar přátelům zhotovuje nejen výtvory ze samorostů, dřeva a přírodnin (znám je svými “pařezáky”), ale i repliky sta­rých historických zbraní. Od mládí zručně plete velikonoční pomlázky, nejdelší měřila tři metry. Když tomu zima přála, stavěl sochy a objekty ze sněhu, v roce 2009 postavil pro děti v ulici Na Pěšince sněhový hrad se skluzavkou. Věnuje se fotografování krajin a přírody. V roce 1985 se stal členem divadelního souboru Jiří Podě­bradský, kromě hraní se podílí zejména na výrobě kulis, rekvizit a scén. V letech 1990-1995 byl členem Svazu výtvarníků v Praze.

Od roku 2000 instaluje za pomoci skautů a přátel vlastnoručně zhotovený betlém, s více jak 20 figurami v životní velikosti. Ten je možné každý rok zhlédnout od začátku adventu do Tří Králů v bráně Kaplanky (vedle policejní stanice). 20. 3. 2009 premiérově inscenoval ochotnický soubor DS Jiří Poděbradský jeho divadelní hru s názvem „Tajemství deváté dlaždice, aneb do doby Jiřího z Poděbrad“. Je iniciátorem řady společenských akcí s důrazem na zachování tradic. Přes 50 let chodí s přáteli na Štědrý den zdobit vánoční stromeček zvířátkům do lesa Březina. Mnoho let také odemyká a zamyká studánku v Panském lese. Vytvořil dodnes trvající kostýmované akce: Putování po stopách Krále Jiřího z Poděbrad aneb z hradu na kopec Homole (od 2010), Peklo a nebe na hradě (od 2012 vždy 5. prosince), řadu let je kurátorem Vánočních výstav betlémů na radnici, iniciuje účast vodníků a čertů při Novoročním pekelném koupání otužilců. Mnohdy nejen v kostýmu vodníka vyjíždí i za hranice Polné.

Výstava ke třiceti letům Muzea rekordů a kuriozit
Unikátní výstava mapuje třicet let rekordů v Česku. Přijďte se podívat

Za dlouholetý podíl na rozvoji spolkové a zájmové činnosti ve městě a u příležitosti životního jubilea mu byla, dne 13. dubna 2011 v Kunštátském sále polenského hradu, udělena Čestná cena města Polná. 7. prosince 2013 převzal v odsvěceném kostele Pražská křižovatka cenu “Senior roku”. Je autorem soch krále Jiřího z Poděbrad a postavy stařečka Osuda na nejvyšším bodě Polné, kopci Homole (568 m.n.), kde stojí od roku 2016. Na hrázi rybníka Peklo finišuje v roce 2018 jeho projekt uskupení kamenů z okolních obcí Polenska. 20. prosince 2019 byl v Pelhřimově zapsán do České knihy rekordů a kuriozit s unikátní nepřerušenou řadou grafických novoročenek s motivem klauna a skrytým letopočtem, které pravidelně tvoří od roku 1985.

V posledních letech se stal spoluautorem čtyř balíčků hracích karet, pro které speciálně nakreslil veškeré ilustrace (113 kreseb, graficky upravil a vydal svojí agenturou Kašpaři Jakub Skočdopole). Koncem roku 2018 vyšly unikátní mariášové Čertovské karty (záhy vyprodaná sběratelská edice 666 ks) spolu s Polenskými strašidly, karetní hrou Černý Petr. V listopadu 2020 vychází další v ČR jedinečně zpracované téma v podobě Mikulášských karet. Společně s limitovanou edicí 800 ks mariášových Strašidel, jenž vychází v symbolicky o jednu nulu nadnesenném počtu, u příležitosti nadcházejícího životního jubilea. Stovky domácností, především děti, mají z karet radost a již také Čertovské karty byly v roce 2019 na tématické výstavě karet na zámku Nová Paka, v roce 2021 budou vystavovány na sběratelské výstavě v Německu.

To je dobrota
Zima na Vysočině. Častým návštěvníkem zahrad je kos

Každý rok je možné navštívit dílnu polenského patriota Františka Vacka v rámci akce “Den otevřených ateliérů Kraje Vysočina”.

Františku, gratulujeme nejen k Tvé rozsáhlé celoživotní tvorbě, ale především ke krásným 80. narozeninám. Přejeme hlavně zdraví a nekončící inspiraci.

Za mnohaleté přátelství, spolupráci děkuje a sepsal Jakub Skočdopole

(s pomocí rodiny Vackovi a literatury historika Jana Prchala).