Pravidelně na chatu vyráží minimálně jednou ročně. „Kamarádka má chatu v Lančovské zátoce u Vranovské přehrady. Je tam nádherně. Čas trávíme především koupáním se v přehradě, ale i sběrem hub, procházkami či hraním her,“ popisuje mladý muž.

Přestože má chata elektřinu, tekoucí voda v ní chybí. „Musíme si pro ni jezdit asi kilometr dál do studny, což nám ale vůbec nevadí. Je to docela romantika,“ usmívá se Schwan.

Na chatě si skupina kamarádů vaří především na ohni nebo na plynovém vařiči. „Čas od času ale vyrazíme i na oběd do nedaleké hospůdky,“ doplňuje Mikulovan.

Večery pak tradičně patří posezení u ohně. „Hrajeme karty, popíjíme dobré víno a jen si tak povídáme. Vzpomínám si na jeden letní večer. Už nevím, který rok to bylo. Padaly celý večer hvězdy. Tak jsme si kolem půlnoci rozdělali deky uprostřed pole a pozorovali noční oblohu,“ vypráví Schwan.

Připouští, že vlastní chatu by si pořídil rád. „Jen se obávám, že bych na ni neměl moc času. Jako děti jsme jezdívali na chaty a chalupy pravidelně. Cestovali jsme po celé České i Slovenské republice. Zpočátku s rodiči nebo prarodiči a později už sami či s partou,“ říká osmadvacetiletý mladík. (hag)