Na Staroměstském náměstí se už ráno sešly stovky příznivců i odpůrců mariánského sloupu. Zatímco se skupina přibližně čtyřiceti odpůrců za dozoru policie srotila u budovy radnice pod nápisy „Praha není Vatikán" nebo „Sloup hanby". Další část účastníků akce se v deset hodin odebrala do chrámu Panny Marie před Týnem, kde proběhla bohoslužba, kterou mohli lidé sledovat i venku na velkoplošné obrazovce.

Po poledni pak arcibiskup Dominik Duka mariánský sloup, který se po 102 letech vrátil na Staroměstské náměstí v Praze, požehnal. Zároveň zopakoval, že památník není výrazem zpupnosti katolické církve, ale výrazem vděčnosti za pomoc ve válkách. Za symbolické také považuje to, že sloup stojí naproti pomníku Jana Husa.

Listina podepsaná kardinálem Dukou, starostou Prahy 1 Petrem Hejmou (STAN) a sochařem Petrem Váňou do sloupu prozatím vložena nebyla. Je ale možné, že se tak po domluvě s organizátory ze Společnosti pro obnovu Mariánského sloupu stane v další etapě úprav sloupu.

Starosta návrat sloupu vítá

„Jsem rád, že se tato významná stavba vrací na své původní místo. Staroměstské náměstí tak dostává svůj původní rozměr, ostatně i když se podíváme do historie a nešťastného okamžiku strhnutí sloupu, které mělo charakter spíše opileckého výtržnictví než ideologického záměru, tak sami účastníci tohoto aktu svého činu na smrtelné posteli litovali," řekl radní hlavního města Prahy Jan Chabr (TOP09).

„Do sloupu, který prý i prezident Masaryk považoval za národní politickou potupu, lidé od počátku vkládali nejen své poděkování Panně Marii, ale i naděje během morové epidemie. Z dnešního pohledu v něm tedy nemohu vidět jakoukoliv národní potupu, ale spíš symbol víry v lepší život, symbol naděje a vděčnosti, na kterém si část našich předků prostě vylila vztek,“ řekl starosta městské části Prahy 1 Petr Hejma.

„Děkuji všem, kteří více než sto let po jeho zničení vrátili Mariánský sloup zpátky na Staroměstské náměstí, aby nám dával víru a radost a aby zároveň byl symbolem naší úcty k národní historii,“ dodal starosta.

Dva tábory navždy?

Žehnání i následné projevy se odehrávaly za skandování odpůrců sloupu, kteří volali „Hanba!" či „Sloup rozděluje národ", někteří zastánci s nimi diskutovali. Policisté obě skupiny od sebe drželi v bezpečné vzdálenosti, a tak až na pár ostřejších slov k žádnému vážnějšímu incidentu nedošlo.

Zastánci považují dílo za symbol a vzpomínku na obránce Prahy za třicetileté války a významné barokní umělecké dílo. Podle odpůrců, jejichž organizátoři akci nazvali „Neformální sešlost za sekulární Staromák", jde o symbol habsburské nadvlády a netolerantní rekatolizace země.

Mariánské sloupy se zpodobněním Panny Marie se vztyčují už tisíc let jako děkovné a pamětní, často jako připomínka tragických událostí, válek či epidemií. Původní mariánský sloup na Staroměstském náměstí nechal postavit habsburský císař Ferdinand III. v roce 1650 jako poděkování Panně Marii za obhájení Prahy před švédskými vojsky v roce 1648. Po vzniku republiky byl v listopadu 1918 na protest proti habsburské monarchii stržen davem. O obnovení sloupu se začalo uvažovat vzápětí po jeho stržení. Silnější pokusy, které vedly až k současnému vztyčení repliky z dílny sochaře Petra Váni, začaly po roce 1989.