Podle lesnického poradce Aleše Erbera je kauza ukázkou ekologického fanatismu a stádnosti uvažování společnosti. Uvedl, že revírníka nelze odsuzovat a odvolávat za pokácený dub v hospodářském lese a neznat přitom všechny argumenty.

„Třeba ten, že dub představoval riziko pádu celého stromu či jeho částí na návštěvníky lesa s možným následkem úrazu či smrti, a proto byl poražen. Nebo ten, že dub rostl v hospodářském lese a tím, že se pokácel, revírník žádný zákon ani předpis neporušil. Většina z nás chce žít zdravě, ekologicky a v souladu s přírodou, ale neznáme základní ekologické principy a význam trvale udržitelného hospodaření, což se kolem tohoto případu krásně ukázalo v plné nahotě,“ napsal na svůj profil na sociální síti Facebook.

Hrad Bouzov. Ilustrační foto
Bouzov otevřel hradní příkop, vydali se jím první turisté

Sám ponechává biologicky cenné, staré a esteticky hodnotné stromy v lese na dožití pro podporu biodiverzity. „Těchto stromů musí být víc, ale musí se nacházet vždy pokud možno na bezpečném místě, aby se předešlo rodinným tragédiím,“ dodal muž, který v minulosti rovněž pracoval jako revírník.

Co je větší zločin?

Přírodovědec Dan Leština zase upozornil, že takto staré stromy se v českých lesích moc nevidí.

„Spíše máme plantáže stejnověkých tyček, které se do této velikosti ani zdaleka narůst nenechají. Mnohem větší zločin je, že takovýchto a ještě větších pařezů není v přírodě víc! Že se stromy sklízí jako kukuřice v ‚mýtním věku‘, že se třeba moc nenechávají výstavky, kde by stromy mohly takto povyrůst a získat na přírodní i ekonomické hodnotě, a pak teprve být třeba časem pokáceny,“ napsal.

Wellness na jesenickém koupališti
Městská firma chtěla po bývalých funkcionářích 26 milionů. Soud žalobu zamítl

K tvrzení, že pokácený strom byl zdravý, upozornil, že z fotek to není možné určit. Nejcennější pro přírodu jsou navíc stromy nezdravé s dutinami pro ptáky, plné hub a brouků.

„Samozřejmě, pro přírodu ideální by bylo ten strom nekácet vůbec, naopak mu udělat v okolí prostor a mít les hlavně z takovýchto velikánů volně rozesetých po květnatých světlinách. Stejně ale patří uznání krnovským lesníkům, že alespoň takto ho dorůst nechali. To vůbec není běžné, zřejmě je k tomu vůbec nic nenutilo, prostě ho tam měli v hospodářském lese,“ uvedl.

Nelze jej mrknutím oka zničit

Na pokácený majestátný dub upozornil Michal Cestr.

„Na takový strom nelze absolutně pohlížet jako na pouhou součást hospodářského lesa. Jako na ‚věc‘, kterou lze mrknutím oka zničit a zpeněžit. Strom přežil války i totalitní režimy, ale rok 2021 se mu stal osudným. Je to bohužel důkaz toho, kam se ubírá ochrana přírody v naší zemi,“ poznamenal.

Pokácení dubu, který přes tři století rostl nad Krnovem, vyvolalo v médiích značný ohlas.  Dřevorubci zde odvedli náročnou profesionální práci v těžko dostupném terénu.
Krutý omyl! Mohutný prastarý dub na Krnovsku šel k zemi, zbyl jen pařez

Lesy ČR vyvozují odpovědnost

Lesy České republiky celou záležitost prověřily a podle jejich vyjádření jejich zaměstnanec závažně pochybil.

„Z postupu, kterým náš zaměstnanec porušil všechny vnitropodnikové normy vztahující se k podobným situacím, bude vyvozena pracovně-právní odpovědnost a s revírníkem ukončen pracovní poměr. Lesy ČR pečují o významné stromy a tento strom, pokud nebyl poškozený, neměl být bezdůvodně vytěžen. Je proto nepochopitelné, že se tak stalo, navíc formou samovýroby, která je určená pro výrobu palivového dříví,“ uvedl podnik ve svém vyjádření.