Policie viníka dosud nevypátrala - v úterý 27. října přitom uvedly hasiče i vodohospodáře do pohotovosti další dva případy. Nejprve si rybáři všimli nezvykle zpěněné řeky ve Valašském Meziříčí, ve stejný den oznámil svědek oranžovo-rezavé zbarvení vody také v Přerově.

Ve Valašském Meziříčí, místní části Juřinka, se dostala neznámá látka do Bečvy vyústěním kanálu, kterým podle policie před měsícem unikl do řeky kyanid. Zpěněná voda naštěstí nezpůsobila úhyn.

Hospodář valašskomeziříčského rybářského svazu Tomáš Krutil se vydal k řece Bečvě bezprostředně poté, co se o úniku neznámé látky do vody dozvěděl.

„Bylo sice vidět pěnu, možná ale jen někdo něco vypláchnul. Navíc průtok v Bečvě je nyní natolik velký, že je ředění mnohonásobně větší, než bylo minule,“ srovnal aktuální stav vody s podmínkami, jež panovaly při ekologické havárii v druhé polovině září.

Podle něj tentokrát neznámá látka nezanechala žádné škody.

„Zatím to vypadá spíše na biologické znečištění, které se konkrétně zde vyskytuje dost často. Mohlo jít o nějaký kanál či septik,“ odhaduje Tomáš Krutil.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) nyní čeká na výsledky odebraných vzorků.

„Měli bychom je mít k dispozici do konce týdne,“ shrnula mluvčí inspekce Radka Nastoupilová.

Oranžová Bečva

Na nezvyklé oranžovo-rezavé zbarvení vody, která se dostala ve stejný den do řeky Bečvy v Přerově pravděpodobně ze staré kanalizační výusti u parku Michalov, upozornil strážníky všímavý občan. Vzápětí dorazili na místo i rybáři.

„Voda zřejmě vytékala z výusti už tři čtyři dny, protože štěrk byl žlutý. Je tam starý zanesený kanál ze strany Bečvy a nikdo nedokázal přesně říci, co je to za kanalizaci. K úhynu ryb naštěstí nedošlo,“ vylíčil Alexander Majer, předseda Českého svazu rybářů v Přerově.

Pro rybáře by přitom jakýkoliv další úhyn znamenal obrovskou ztrátu.

„Zrovna v těchto dnech totiž řeku zarybňujeme - vysazujeme ročka parmu, ostroretky, dvouletého jelce jesena, ale i štiku,“ řekl.

K toku, kde došlo ke znečištění, dorazili hasiči, ale i pracovníci Povodí Moravy, České inspekce životního prostředí a vodohospodářského orgánu přerovského magistrátu.

„Odebrali jsme vzorky blíže neurčené oranžové látky slizké konzistence, která se zachytila převážně na nánosech v řece. Nebyl zjištěn úhyn ryb, takže by se nemělo jednat o zvláště nebezpečnou látku. Přesto se po dohodě s Povodím Moravy nánosy kontaminované látkou odtěží,“ shrnula Ivana Hřibová z přerovského magistrátu. Celý úsek v části pod Michalovem je nyní pod zvýšeným dohledem.

Pachatel neznámý

Případ hromadného úhynu ryb Bečvě, který je největší ekologickou havárií posledního desetiletí a na dlouhou dobu paralyzoval život v řece, policie stále šetří.

„Kriminalisté čekají na výsledky znaleckých posudků. Doba na jejich vypracování odpovídá množství zkoumaného materiálu. Už dříve jsme avizovali, že lze počítat s několika týdny,“ uvedl Petr Jaroš, krajský mluvčí policie Zlínského kraje.

Přerovská senátorka Jitka Seitlová (KDU-ČSL), která se o hromadný úhyn ryb v řece Bečvě zajímá, ale vyjádřila své znepokojení nad tím, že veřejnost čeká na závěry šetření už déle jak měsíc. Také proces zveřejnění výsledků laboratorních expertíz je podle ní zbytečně zdlouhavý.

„Požádala jsem o schůzku šéfa České inspekce životního prostředí a ministra rezortu Richarda Brabce, abych zjistila, v jaké fázi je šetření otravy ryb. Dozvěděla jsem se, že měl na případ uvalit informační embargo ministr vnitra. Podle sdělení pana ministra toto embargo stanovil dozorující státní zástupce. Přestože respektuji zájem policie na ochraně údajů pro šetření, jeví se mi tento neobvyklý postup zákazu poskytování informací jako velmi nešťastný. Posiluje jen nedůvěru v celý proces šetření,“ konstatovala senátorka Jitka Seitlová.

Výsledky expertíz odebraných vzorků by podle ní měla znát veřejnost dříve.

„Překvapuje mě, že vyhodnocení vzorků trvá dva až čtyři dny.Analýza by měla být hotová dříve - do několika hodin, už kvůli bezpečnosti zasahujících složek a zdraví obyvatel,“ řekla.

Pozornost úřadů by se měla zaměřit také na to, v jakém stavu jsou kanalizační vpusti.

„Napojení kanálů je často těžké vystopovat a vodoprávní úřad by měl mít tyto údaje k dispozici. Potom by nebylo tak těžké vypátrat, kdo a jakou látku do kanálu vypustil. Kanalizace jsou často děravé, nelegální a pocházejí z minulé éry,“ soudí.

Česká inspekce životního prostředí nyní čeká na závěry, se kterými přijde policie.

„Předali jsme jí veškeré podklady, týkající se hromadného úhynu ryb v řece Bečvě, ke kterému došlo 20. září. Policie nás požádala o komunikační zdrženlivost z důvodu stále probíhajícího šetření,“ vysvětlila mluvčí ČIŽP Radka Nastoupilová.