Primátorův náměstek Scheinherr přinesl „skvělou zprávu“ prostřednictvím facebookového profilu v pátek s tím, že vedení metropole 30 tisicům lidí denně ušetří čas při přejíždění z jedné strany Vltavy na druhou. „Upravené jízdní řády (pro linky 1, 6, 14, 25 a 94) začnou platit 8. září,“ informoval radní.

Podle Scheinherra totiž „Libeňák“, jak se mostnímu spojení Libně a Holešovic lidově říká, zvládl dvě zevrubné a náročné diagnostické zkoušky. V jednom případě „unesl“ 547 tun a podruhé 400 tun. Dodatečné testy pak měly městské radě zodpovědět, zda musí tramvaje po mostě jezdit pomalu.

„Provedené zkoušky vyloučily riziko nepřípustných rezonancí konstrukce a jejich výsledky tak umožnily povolit průjezdy tramvají nesníženou rychlostí až do 50 km/h,“ píše magistrátní Technická správa komunikací (TSK) v tiskové zprávě.

„Je to mimochodem ten samý most, který měl jít k zemi. Přitom je Libeňák v dobré kondici a má nevyčíslitelnou architektonickou hodnotu,“ uvedl Scheinherr. Jenže podobně jako při oznámení plánovaného přebarvení vozů městské hromadné dopravy u svých fanoušků narazil.

Zázrak. Revoluce ve stavebnictví

Velká část diskutujících si utahuje z náhlé změny stavu Libeňského mostu. Dílo architekta Pavla Janáka a projektanta Františka Mencla skoro 100 let přitom neprošlo žádnou rekonstrukcí. Mnozí nechápou, proč se v lednu 2018 tehdejší pražská koalice ANO, ČSSD a Trojkoalice (Zelení, STAN, KDU-ČSL) rozhodla uzavřít soumostí pro veškerou dopravu, když teď vláda Pirátů, Prahy sobě a Spojených síl (TOP 09, STAN, KDU-ČSL) povolila tramvajím normální rychlost a plánuje „citlivou rekonstrukci“ za půl miliardy korun.

„Absurdní. Roky je (Libeňský most) údajně v havarijním stavu, řeší se rekonstrukce i bourání. Tramvaje raději jezdí krokem, cestující se raději moc nehýbou, aby se nezřítili i s mostem – a najednou zázrak, most se sám opravil, stejně jako to asi dělá už 90 let… Komedie,“ hodnotí jeden z diskuzních příspěvků. Další ironický komentář zní takto: „Troufám si tvrdit, že Česká republika je první na světě, kde byl postaven samoopravný most. Tohle bude revoluce ve stavebnictví.“

Vtipnou debatu rozvířil i twitterový příspěvek novináře Jindřicha Šídla, pod nímž uživatel s přezdívkou Honza Provazník napsal: „Nešlo by něco takového udělat s D1? Prostě jednoho dne říct, že je prostě dobrá, a od tý doby by už byla dobrá?“ 

Ale žerty stranou – faktem je, že osud Libeňského mostu se v posledních letech stal spíše politickým tématem. Už v roce 2015 vypracoval Kloknerův ústav při ČVUT v Praze detailní posudek ke stavu celé stavby. 

Experti v roce 2015: Je nutno neprodleně konat

„S ohledem na získané informace konstatujeme, že stav rámové i obloukové části mostního objektu Libeňského soumostí jsou ve velmi špatném stavebně technickém stavu a je nutno neprodleně konat. Je evidentní, že za posledních 15 let dochází ke zjevnému a rychlému zhoršování stavu,“ psali tehdy odborníci v materiálu, který si objednala TSK. Kloknerův ústav v čele se šéfem Jiřím Kolískem doporučoval vedení Prahy výměnu rámových konstrukcí. Experti tvrdili, že by bylo lepší přistoupit k variantě B – tedy stavbě (širší) repliky kubistického mostu, aby byla záchována jeho požadovaná dopravní funkce.

Na základě měření v období prosince 2016 až února 2017 zase TSK konstatovala: „Dále byly v betonu analýzami zjištěny probíhající degradační procesy – tzv. síranová koroze. Tyto korozní procesy jsou dlouhodobé a mají nepříznivý dopad na životnost základového prvku.“ Scheinherr nyní tvrdí, že síranová koroze se objevuje u více staveb na území metropole.

Řidiči tramvají však v aktuální polemice upozorňují na zákaz míjení na Libeňském mostě i na úseky, kde zůstává omezena rychlost na 30 kilometrů v hodině. Kritice se Scheinherr brání tím, že minulé posukdy neřešily rychlost tramvají. Pravdou je, že zmíněná pět let stará expertní zpráva se však podrobně věnuje zatížení tramvajemi.

„Most se zázrakem neopravil. Až my jsme reálně na základě tvrdých dat a diagnostik potvrdili, že byl nesmysl jej chtít zbourat a postavit místo něj nový drahý most,“ vzkázal občanům pražský radní pro dopravu, který podle vlastních slov nese za Libeňský most politickou odpovědnost. Dá se očekávat, že opoziční zastupitelé budou po Scheinherrovi chtít, aby předložil ona „tvrdá data“.

V celém příběhu ovšem poněkud komicky působí Scheinherrova aktivita před komunálními volbami v roce 2018. Současný radní pro dopravu totiž založil iniciativu Libeňský most nebourat, nerozšiřovat. Spolek se dříve zasazoval o to, aby byla stavba prohlášena kulturní památkou. Scheinherr byl také jedním z nejhlasitějších odpůrců svého předchůdce ve funkci Petra Dolínka (ČSSD). Pak se nelze divit těm, kteří se v tomto zmatku bojí, že by Prahu mohla potkat podobná tragédie jako italský Janov, kde se zřítil před dvěma lety dálniční most.