Kliknutím zvětšíteNa některých místech hřebenů Krkonoš byla ve druhé polovině 20. století kleč vysázena příliš hustě, když měla nahradit porosty, vykácené v 18. a 19. století při budním hospodaření. Postupným rozrůstáním ale stále více omezuje vzácné druhy rostlin, například jestřábníky, arniku, hořce, plavuníky. Kořeny kleče navíc narušují půdní struktury.
Některé z nich se přitom vyvíjely od poslední doby ledové a jejich vývoj ještě neskončil. Kleč se tak stala hrozbou pro unikátní krkonošskou tundru. Proto Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) na některých lokalitách část keřů vyřezává, aby měly tyto chráněné rostliny dost prostoru pro svůj růst.
"Na hřebenech východních Krkonoš letos probíhala prořezávka novodobých výsadeb kleče v oblasti Stříbrného návrší, tedy severozápadně od Luční boudy. Prořezáním výsadeb kleče dochází k vytvoření přírodě blízké mozaiky různě velkých skupin kleče a travinné vegetace alpínského bezlesí, která umožní zachování krkonošské arkto-alpínské tundry v příznivém stavu. Zásahy jsou na jednotlivých plochách odstupňovány od 30 až do 90 procent," popisuje botanik Správy KRNAP Josef Harčarik.
V příštím roce budou práce na prořezávkách kleče pokračovat na Bílé louce a Studniční hoře, pod Výrovkou a u chalupy Na Rozcestí. Celková plocha upravovaných porostů představuje 73,8 hektaru.
Kontroverzní aktivita
Správa KRNAP husté klečové porosty ve vybraných lokalitách prořezává postupně od 90. let minulého století. Kromě podpory vzácných druhů je cílem zabránit zplošťování krajinného reliéfu zformovaného mrazem a tím chránit křehký ekosystém arkto-alpínské tundry na hřebenech Krkonoš. Arkto-alpínská tundra je tím nejcennější, co nejvyšší české hory nabízejí. Cílem není kleč vymýtit, ale vytvořit optimální prostorovou mozaiku s klečovými porosty.
"Z pohledu veřejnosti se jedná o poměrně kontroverzní aktivitu, která vyžaduje důkladné vysvětlování," připouští botanik Josef Harčarik a pokračuje: "Redukce kleče je totiž situována do jádrového území Krkonošského národního parku, kde jsou preferovány minimální lidské zásahy do přírodního prostředí. Zároveň je to území s největšími omezeními pro běžného návštěvníka Krkonoš. Tyto zásahy jsou však potřebné a smysluplné."
Necitlivé vysázení
Porosty kleče pokrývají 2180 hektarů, což představuje zhruba 4 procenta Krkonošského národního parku. Jsou tak jednou z nejvýznamnějších vegetačních formací tohoto území. Vyskytují se především nad horní hranicí lesa. Podnětem pro zalesňování alpínského bezlesí Krkonoš byly ničivé povodně ve druhé polovině 19. století i záměr lesníků o znovuzalesnění hřebenových poloh, které byly v minulých stoletích ovlivněny lidskou činností.
Výsadby v Krkonoších probíhaly ve dvou obdobích. V tom prvním, mezi roky 1879 a 1913, byla kleč vysázena na plochu 261 hektarů. Ve druhém, mezi roky 1952 a 1992, pak došlo k zalesnění dalších 292 hektarů území nad horní hranicí lesa.
Kleč byla na hřebenech Krkonoš vysázena necitlivě, sázela se i na místa, kde by přirozeně nikdy nerostla a velmi hustě. "Při výsadbách tehdy došlo k negativnímu ovlivnění nebo poškození některých geomorfologických a botanických fenoménů - brázděných a polygonálních půd, thufurů, putujících kamenných bloků, alpínských a smilkových trávníků, populací zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin," říká Josef Harčarik ze Správy Krkonošského národního parku.
Třetí etapa
Současná fáze projektu Prořezávka klečových porostů, k níž dochází ve východních Krkonoších, navazuje na dvě předešlé etapy ze západních Krkonoš v letech 2010-2011 a 2015. Správci národního parku je prováděli v oblasti Pančavské louky, Labské louky a Harrachovy louky. "S odstupem několika let lze říci, že tyto zásahy byly účinné. Zastavilo se zarůstání lokalit těchto druhů rostlin a na uvolněné plochy se již začínají jejich zástupci vracet," vysvětluje botanik Harčarik.
Prořezávání kleče v Krkonoších předcházel mnoho let trvající komplexní výzkum. Ten zkoumal kleč a její vliv na okolí. Na základě biologických rozborů a dobových dokumentů získali botanici Správy KRNAP přesnou analýzu, která popisuje, kdy a jakým materiálem byla daná lokalita osázena. Zda jsou dané klečové porosty původní, vysazené před 1. světovou válkou, v meziválečném období či v době po 2. světové válce. Tyto poznatky jim poskytly zásadní podklad pro současné zásahy.
5
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
