Důležitým mužem v mančaftu, který na kontinentálním šampionátu po úvodní výhře nad Skotskem a remíze s Chorvatskem sahá postupu ze základní skupiny.

„Nálada v týmu je dobrá. Všichni věříme, že se nám to povede a v osmifinále se utkáme s dalším kvalitním soupeřem. Rozhodnuto stále není, ale pokud v posledním zápase s Anglií navážeme na předcházející dva duely, nejhůře z třetího místa půjdeme dál,“ ví dobře Hamšík.

Český celek má na kontě čtyři body a po dvou kolech nečekaně vede tabulku o skóre před Anglií.

Pokud uhraje s Albionem aspoň remízu, překvapivě ovládne skupinu.

„Myslím, že nás nikdo vyloženě nepodceňoval. Lidé týmu věřili. Jenom všechny zaskočil nevydařený zápas s Itálií. Přitom jsme byli v nejtěžší přípravě a hráli se soupeřem, který patří na EURO mezi největší favority,“ připomíná.

Jednašedesátiletý funkcionář ze Slovácka si úspěšné tažení českého týmu užívá, vzhledem k množství práce si ale výsledky nemůže pořádně vychutnat.

„Letos je to jiné, než když bylo třeba EURO ve Francii,“ míní. „Tehdy jsme byli v jedné zemi, na jednom místě. Mohli jsme ven z hotelu, mezi fanoušky. Bylo vidět, jak lidé i celá města šampionátem žijí. Nyní je to jiné. Není to EURO jako dřív,“ všímá si.

Český tým měl původně mít základnu v Edinburghu, ale kvůli hrozbě karantény pro celé mužstvo v případě jediného pozitivního testu na koronavirus jej zrušil a k zápasům létá z Prahy.

První dva duely sehráli reprezentanti v Glasgow, skupinu zakončí zítra v Londýně.

Hamšíka hlavně mrzí, že se na stadion dostane jen pár tisícovek fanoušků. „Nechápu, proč to třeba v Maďarsku, kde bylo vyprodáno, jde a jinde zase ne,“ kroutí hlavou. „Za mě je to velká škoda, že se naši fanoušci nemohou ve větším počtu dostat na zápas a fandit nám,“ štve nejen Hamšíka, ale i trenéry a hlavně hráče.

Předseda ČSK Uherský Brod už více než měsíc žije v tzv. bublině.

Zná jenom hotel, stadion, letiště. Žádné kávičky na zahrádkách restaurací, procházky městem.

Podobný luxus není v současném světě možný. „Už je to docela dlouhé a bude to asi ještě delší,“ tuší.

Vyhýbat se musí cizím lidem, dvakrát týdně je testovaný. Když není zápas, vstává v sedm a do postele uléhá kolem desáté večer.

Po utkání se na hotelový pokoj dostane až někdy nad ránem. „Kvůli tomu, že jsme v Praze, neustále cestujeme. Buď jedeme na trénink, nebo letíme na utkání. Je to hodně únavné. Přelety stojí spoustu času a energie,“ přiznává.

Mužstvo se navíc musí vyrovnávat s velkou teplotní změnou, v Británii je o 15 stupňů chladněji než v Čechách.

V hlavním městě ale zase má česká reprezentace vše potřebné k dispozici.

Český výběr má svoji základnu v NH hotelu na Smíchově, trénuje na Strahově. „V něčem je to výhoda i nevýhoda. Je ale pravda, když nám něco chybí nebo něco nutně potřebujeme, okamžitě to máme,“ nachází pozitivum.

Kvůli zaneprázdnění nemá příliš času sledovat ostatní zápasy. I když přehled o výsledcích samozřejmě má, moc utkání zatím neviděl.

„Vždycky, když si chystáme věci třeba na trénink, pustíme si televizi a občas na ni koukneme, ale že bychom si ve tři nebo v šest hodin lehli, tak k tomu se určitě nedostaneme,“ líčí s úsměvem.

Mnohdy ani nemá čas, aby odpověděl všem kamarádům a spolupracovníkům ze Slovácka na zprávy. „Po zápase se Skotskem jsem jich dostal snad čtyřicet. Dlouho jsem se jimi přebíral,“ říká s úsměvem.

Až se vrátí domů, všechno svým nejbližším povypráví. Fanoušci věří, že to bude co nejpozději.