Pohled do neúplné podzimní tabulky je děsivý. O tom se vám asi nezdálo ani v tom nejhorším snu.
To určitě ne. Je to děsivé. Sice jsme druzí, když se otočí noviny vzhůru nohama… (smích) Ale bohužel většinou se čtou normálně. Je to nepříjemné a já na to nepomyslel ani náhodou, že by to mohlo být takhle špatné.

Je to vystřízlivění? Před sezonou jste se totiž chtěl pohybovat kolem pátého místa.
Je to prostě realita, a bohužel je taková, jaká je. Odešlo nám několik kluků ze základu, kvalita. Vzadu by to jakž takž ještě šlo, ale vepředu to nefungovalo. A to jsou pak spojené nádoby. Když neudržíte nahoře balon, pořád se to na vás valí.

Jak moc se na špatném podzimu podepsal fakt, že jste nehráli ani jednou na svém hřišti?
Nevím, podle mě to moc velkou roli nehrálo a nechtěl bych to na to svádět. Myslím, že to takový velký podíl na našich výsledcích nemá.

V úvodu jste měly tři derby a odstartovali porážkou v Bystřici, mrzelo to?
Tenhle zápas jsme měli zvládnout lépe. I když domácí byli v první půlce lepší, tak ve druhé jsme měli šance minimálně na remízu.

Přestože jste poté zvládli duel s Polnou, do formy vás to nedostalo. Vzápětí jste totiž dostali sedmigólový výprask od Žďáru. Na sebevědomí hráčů to asi mělo velký vliv.
Zápas v Polné se uhrál, ale i soupeř měl šance. Jednooký byl králem. A vše vyvrcholilo se Žďárem. No a pak to pokračovalo.

Pak jste prohráli s Hodonínem a Zbrojovkou B shodně 1:4. V těchto zápasech nebyla šance uspět?
Na Zbrojovku jsme měli smůlu, protože oni tam měli tři kluky z ligy a ti ten zápas rozhodli. A v Hodoníně to bylo myslím srovnatelné. Kvalita hry byla u obou soupeřů jinde.

Bod jste získali až v Humpolci, ale tam z toho měla být výhra, že?
Jednoznačně jsme tam měli získat tři body. Spálili jsme spoustu šancí. Bohužel ale není v týmu borec, který by to vzal na sebe rozhodl sám. Kvych, který tohle uměl, nahrát, zakončit, ale musel odejít do Přibyslavic.

Bídný byl i závěr. Tři zápasy, tři prohry. To už byl takový zmar všeho.
To už bylo nepříjemné, protože ve Ždírci jsme alespoň na bod měli, a s Bíteší jsme měli víc šancí než soupeř, a přesto jsme prohráli. Ale tak to je, když jste dole, ani štěstí vám nepřeje.

Co nejvíce vaší hře chybělo?
Chyběla mi tam bojovnost, a kluci si určitě přestali také věřit. Jednou se udělala chyba a nikdo už nechtěl balon, přestalo se hrát. A na takové situace naši hráči nebyli zvyklí, nevěděli si s tím rady.

Chyběl na hřišti i lídr, který by to dokázal změnit?
Nemáme tam hráče, který by to srovnal, a dal vědět soupeři, že to tak jednoduše nepůjde. Jako třeba Adam Šmíd, nebo Mára Merhaut. Ti, když řekli, že soupeř prostě neprojde, tak neprošel.

Od hráčů asi budete požadovat lepší přístup.
Jsem přesvědčený, že všichni ví, o co jde. Teď už nebude čas na nějaké vymlouvání se. Jak se říká, budou muset dojit krev. A když jsem viděl některé zápasy, že přišli do kabiny a neměli skoro propocené triko. Nebyly tam od nich skluzy, bojovnost…

Dá se říci, že v takové situaci je síla v jednoduchosti?
Musí být poškrábaní, mít sedřené prdele. To je základ všeho. Od toho se musí začít, kór, když se nedaří. A to nám chybělo. My máme jeden dva, ale takových, co tam nechají duši, potřebujete mít pět šest. Jinak po fotbalové stránce to bylo jakž takž, i když mě tam také štvou návyky z malé kopané. Kvůli tomu neudělají faul, skluz.

Sice zbývá dohrát ještě spoustu zápasů, ale je jisté, že vás čeká boj o přežití.
Bude to boj o záchranu a já doufám, že když se bude na jaře otevírat nové hřiště, dokážeme se udržet.


Načítám tabulku …