Předloni o záchranu, loni o záchranu a letos zřejmě také. Na fotbalisty Slavoje Polná nečeká v letošním divizním ročníku jednoduchá práce. „Taková je bohužel realita,“ smutně pokrčil rameny trenér Slavoje Ján Kubík.

Ten je už dopředu smířený s tím, že plánovat si cokoliv jiného než boj o záchranu, by bylo stavěním si vzdušných zámků. „Momentálně nevidím možnost, že bychom hráli třeba o střed tabulky. Musíme se holt poprat o záchranu,“ naznačil.

Ten přitom vychází z fotbalových možností, které současný kádr Polné skýtá. „Kvalita hráčů není na takové úrovni, jakou bych si představoval. Navíc nemáme ani čas na to, abych mohl s hráči delší dobu pracovat,“ poznamenal.

Přitom z předchozího působení, a úspěšného, v Humpolci, s tím má dobrou zkušenost. „V Humpolci, kde jsem byl pět let, jsme s vlastními odchovanci nakonec postoupili do divize,“ připomněl úspěšnou štaci.

Případné posily se tradičnímu diviznímu klubu získat nedaří. „Není to o financích. Jenže dva roky se hrálo o záchranu a do takového klubu se asi nikomu jít prostě nechce,“ postýskl si.

V záchranářských bojích se zvyšuje důležitost domácího prostředí. „To je určitě pravda. Zkraje sezony nás právě doma čekají zápasy proti Humpolci a Staré Říši, kterým se loni také příliš nedařilo,“ připomněl Kubík.

Výhra v předkole MOL cupu na hřišti právě divizního konkurenta z Humpolce ovšem naznačila, že by to letos s Polnou nemuselo být tak zlé. A to ještě klub z Jihlavska musel nastoupit ve značně okleštěné sestavě.