Šance na baráž: po porážce s Pardubicemi miniaturní. Jihlavě nevyšel začátek

30. 6. 2020

Naději nevzkřísili. Ve šlágru kola jihlavští fotbalisté selhali. V Pardubicích po dalším tragickém vstupu do utkání prohráli 1:2 a šance na postup do baráže se stala miniaturní.

Utkání Fobalové národní ligy mezi FK Pardubice (ve červenobílém) a FC Vysočina Jihlava (v modrém) na hřišti pod Vinicí v Pardubicích. | Foto: Deník / Luboš Jeníček

Přitom se mohl zápas vyvíjet zcela jinak. První šanci střetnutí měl jihlavský záložník Lukáš Zoubele. „Mohl jsem tam nahrávat Klobymu (Stanislav Klobása - pozn. aut.), ale bál jsem se, že je v ofsajdu,“ popisoval situaci ze čtvrté minuty. „Vzal jsem to na sebe, ale zakončení nebylo vůbec důrazné. Následně, když máme roh, tedy z naší výhody, se stane nevýhoda, a z brejku dostaneme na 0:1. Zase jsme brzy prohrávali.“

Trenér Radim Kučera o klíčovém okamžiku zápasu:
„Měli jsme první šanci zápasu, kdy Zub mohl nahrát Klobymu a byla by z toho jasná gólovka. Jenže on to vystřelil a získali jsme jen roh. Z něj jsme zahráli signál, z něhož se zrodil pardubický brejk a branka v naší síti.“

Tedy podobně jako nedávno v Chrudimi, Brně… „Ano, pořád se to opakuje,“ přiznal čtyřiatřicetiletý středopolař. „Říkáme si, že vstupy do utkání jsou důležité. Myslíme si, že už je to lepší, a potom se nám to stane znovu… Měli jsme roh, dostaneme z toho branku. Potom druhou. Pardubice jsou kvalitní soupeř, potom už to bylo těžké.“

Ve druhém poločase sice právě Zoubele rychle snížil, honba za vyrovnáním se však prakticky nekonala. „Měl jsem tam hlavičku, šlo to o kousek vedle,“ připomněl rodák z Ústí nad Labem. „Ale hlavně, ve druhé půli už to bylo hodně rozkouskované. Každý střet faul, polehávání. Nedostali jsme se do žádného tlaku. Pro diváka to bylo nejspíš hodně nekoukatelné. Pardubicím jde o postup, dělají pro to maximum. Takhle se holt hraje o vítězství.

Po dvou předchozích výhrách přišla pro Vysočinu definitivní rána do vazu. „S Vyšehradem a se Sokolovem se hrál fotbal, tady to byla válka. Pardubice jsou silový tým, ve druhém poločase tomu uzpůsobily hru, takže hra nebyla vůbec v tempu,“ popsal pocity Zoubele.

Ten v poslední době střídá hru na křídle i pod hrotem. Kde se cítí nejlépe? „Nejvíce mi vyhovuje hrát z prostředka. Jenže já mám jiný problém. Mám mraky šancí, ale dávám málo gólů. Jsem sám se sebou nespokojený. Cítím, že bych měl týmu pomoct gólama. Snažím se je dávat, ale nepadá mi to tam. Každý zápas dvě tři tutovky. Nějaké góly jsem dal, ale chtěl bych jich mít víc,“ uznává Zoubele.