Po sedmi letech jste se vrátil do Jihlavy…
…a jsem tomu rád. Cítím se tady dobře, zázemí je pěkné a lidé, kteří tady pro klub pracují, udělají pro Vysočinu první posledné. To je naprosto super.
Hráčska kariéra Tomáše Josla
Přerov, Zlín, Bystřice p. Hostýnem, Hranice, 1. SK Olomouc, Kroměříž, Prešov (Slovensko), Chorzów (Polsko), Jihlava (2012-2014), North East United (Indie), Rapid Bukurešť (Rumunsko), Žižkov, Komárno (Slovensko), Vyškov, Hulín, Chropyně
Takže po nabídce od Lukáše Vaculíka nebylo žádné velké rozmýšlení?
Jenom kvůli tomu, že opouštím rodinu. Děti už mám trošku vyrostlé, dvanáct a osm let, o to to bylo trošku složitější, že na ně nechávám manželku samotnou. Jinak byl vždycky můj sen dostat se do takového klubu. Nyní se mi to podařilo.
Jako kondiční trenér ve Vysočině budete pracovat takřka výhradně s mladými, fyzicky nadupanými hráči. Bude vaše práce v tomto směru jiné, než když jste tady působil v době starších a zkušených hráčů?
Nadupaní teprve budou! (smích) Pro mě je především super, že se tito hráči dají modelovat. Jak se říká, starýho psa novým kouskům nenaučíš. Ale pokud si současní kluci dají říct, budou nám věřit a budou nás svojí prací podporovat, věřím, že z nich můžeme udělat velmi zajímavé hráče.
V tom vám může pomoci i osa zkušených hráčů Luděk Vejmola, Matúš Lacko, Lukáš Zoubele, že?
Určitě to jsou kluci, kteří něco zažili a mají jak těm mladým pomoci. Mohou jim předat své zkušenosti. Myslím, že tým je opravdu zajímavý a pokud potáhneme za jeden provaz, můžeme hrát v Jihlavě velmi dobrý fotbal.
Už v uplynulé sezoně tihle mladíci hráli dobrý fotbal, ale srážely je často individuální chyby zapříčiněné právě nezkušeností.
Všechno je to o tom, že musí hrát, hrát a hrát. Potom přijdou zkušenosti, víte, co máte dělat v jednotlivých fázích zápasu. Nyní jich ještě tolik nemají a my po nich nemůžeme chtít, aby hráli stále fantasticky. My potřebujeme odehrát co nejvíce přátelských zápasů, aby pochopili naší představu, systémové věci. A potom už to bude na nich, jak k tomu přistoupí.
Možná to bylo tím, že jsem sledoval první trénink týmu po dovolené, ale po celou dobu na něm byla legrace. Zařadil jste i nějaké skoro až oddechové prvky. Je toto vaše trenérská filozofie?
Snažím se s klukama dělat věci, které mi dělaly v zahraničí dobře. Já částečně spolupracuji na dálku s kondičním trenérem Lee Taylorem, který byl patnáct let v akademii Liverpoolu. S ním řeším různé věci. A náplň každého tréninku musí být zábavnou formou. Hráči se musí na každý trénink těšit. To se snažím naplňovat a je to mé největší přání. Aby hráči chodili usměvaví, projevovali v tréninku, ale i v zápasech, emoce. Podle prvních dnů věřím, že jsme vykročili pravou nohou a uvidíme, zda to tak bude pokračovat.