Po závěrečném hvizdu propukla na lavičce ohromná radost. Byla to pro vás velká úleva, že jste doma konečně znovu vyhráli?
Samozřejmě. Byly to nervy. V zápase jsme vedli 2:0, ale byla velká škoda, že jsme ke konci poločasu dostali gól na 2:1. Musím ale říci, že soupeř měl velikou kvalitu. Byl to možná nejlepší soupeř, který tady letos hrál. Fotbalově velmi zkušený tým, v některých momentech nám nepůjčil balon, nebo jsme se k němu těžko dostávali. O to jsem raději, že jsme v zápase po vyrovnání projevili touhu s tak silným soupeřem vyhrát a nakonec se to i podařilo. Je škoda, že tady nemohlo být víc fanoušků. Fotbal je zábava, a tento zápas jim přinesl náboj i emoce. Tedy všechno, co by měl mít.


Po druhé brance bylo na celý stadion slyšet, jak jste hráče burcoval, že jsou dvě minuty do přestávky a ať nedostanou branku. To ale nedokázali. Bál jste se, že znovu ztratíte body, jako minule s Vlašimí?
No jo… Kdybychom měli víc zkušených hráčů. Ale my tam měli jednoho, nebo dva, zbytek mladí kluci. Potom je to složitý to z lavičky ukřičet. To si musí především hráči sami pořešit na hřišti. Podobná situace byla i ve druhém poločase po vyrovnání. Chtěli jsme tam dát Standu Klobásu, aby trošku podržel míč. Jenže v moment, kdy se chystal na střídání, dali jsme třetí gól. Tam už jsme jenom řešili, jestli hráči vydrží do konce fyzicky.

Utkání 24. kola FORTUNA:NÁRODNÍ LIGY mezi Vysočinou Jihlava (ve žlutém) a Viktorií Žižkov.
Cenný skalp. Fotbalisté Jihlavy si vyšlápli na Žižkov a slaví třetí domácí výhru


V závěru utkání ale už obrana nepovolila, pomohl i brankář Číž.
Viktorka vsadila v závěru na nakopávané míče za naši obranu. A tam všechna čest. Kluci to uskákali a ubránili, a zápas dotáhli do vítězného konce. Za to jsme šťastní.


Na druhou stranu asi budete kárat útočníky, kteří mohli v závěru dát minimálně další dvě branky, ale v tutovkách selhali.
Vyšla nám střídání. Hned první akce dua Křivánek, Ritter přinesla obrovskou šanci, bohužel ji Adam neproměnil. Potom Kříva, který za tu chvíli odehrál ohromný part, udělal kličku brankáři a posílal to do prázdné brány. Ale chytil mu to ještě obránce. Závěr mohl být klidnější.


Při Zoubeleho vyrovnání něco hodně vehementně gestikuloval Lumír Číž. O co šlo?
Přiznám se, že ani nevím, neviděl jsem to pořádně. Rozhodčí si ale byl jistý, a říkal, že to byl gól, nebo penalta. V ten moment tam ale byla především chyba naší obrany. My jsme po jejich standardce měli míč dvakrát na noze, ale nedokázali jsme to pod tlakem někam odkopnout. Nedostali jsme balon pryč a to byla příčina jejich vyrovnání.