Po slibném startu útlum. Jihlava padla podruhé v řadě, nestačila na Líšeň

Osobnost Deníku

Do branky Vysočiny šel na jaře poprvé Soukup. Už tam nikoho nepustím, doufá

Další dekáda? Prvních deset utkání letošní sezóny odchytal za FC Vysočina Jihlava Pavel…

Přečíst článek >

Hned úvod utkání byl pro Líšeň typický. V obranném bloku vyčkávala na chyby soupeře, hru ovládal hostující tým. Ten působil odvážně a čile, do větších šancí se však ani tak propracovat nedokázal. „Byli jsme sice zajímaví svou hrou v prvních sedmdesáti metrech hřiště, ale před brankou nám to moc nešlo. Chyběla nám předfinální i finální fáze, což je asi jediné, co chlapcům můžeme vyčítat,“ sdělil asistent jihlavského trenéra Jozef Pavlík.

Nepříjemné zranění

Brněnský celek brzy musel řešit i zdravotní nepříjemnosti, kvůli svalovému zranění musel už v deváté minutě střídat levý obránce Milan Lutonský, který doteď v letošním roce odehrál všechny možné minuty. „ Hodně to ovlivnilo zápas. Na levé straně to totiž máme postavené na spolupráci Lutonského s Pavlem Sokolem, oba jsou rychlostní typy. Dokonce jsem viděl nějakou statistiku, že mezi sebou mají nejvíc přihrávek z celé druhé ligy. Přesunuli jsme tam Michala Bednáře, který to ale měl přes nohu,“ popsal líšeňský kouč Milan Valachovič.

Střelec Tomeček získal podruhé titul mistra Evropy ve skeetu a olympijské místo

Jeho svěřenci jako by si zvykali na nové složení sestavy, v první půli je Jihlava téměř do ničeho nepustila. Do šaten se tak šlo za bezbrankového stavu. „Náš herní plán byl, že chceme nechat Jihlavu hrát. My jsme naopak vycházeli ze středového bloku a při zisku balonu rychle vyráželi do soupeřovy obrany. Dlouho nám ale chyběla větší herní aktivita uprostřed hřiště, zbytečně jsme ztráceli balony,“ kritizoval Valachovič.

O vývoji zápasu pak napověděly hned první momenty druhého poločasu. Jihlava se dostala pod tlak, rohový kop sice ještě ubránila, odražený míč si však našel David Machalík a krásně ho uklidil do dolního rohu branky Adama Jágrika. „Rychlý gól nás uklidnil. Až na hlavičku Mame Talla jsme pak Jihlavu do ničeho nepustili. Máme to opravdu postavené na kvalitní defenzivě, navíc roli hraje i specifické prostředí, které tu v Líšni panuje. Postavili jsme herní plán, který nám vyšel,“ pochvaloval si líšeňský lodivod.

Chybí zkušenosti

Právě na líšeňské obraně si Jihlava vylámala zuby. Utěšovat se může alespoň tím, že v nové sezoně rozhodně nebyla jediná, Líšeň totiž po osmi kolech má stále jen dvě inkasované branky. „Přesně jsme věděli způsob hry Líšně, že bude trpělivě čekat v hlubokém bloku. Hraje velmi dobře v závěrečné třetině hřiště. Dostane se tam sice méněkrát než my, ale je daleko nebezpečnější. Proto jsme chystali nějaké věci, individuálně nám to dnes ale dopředu tolik nešlo, nefungovala nám podpora útoku,“ nebyl spokojený Pavlík.

Pro celek z Vysočiny se tak jedná o druhou prohru v řadě. Po povedeném vstupu do sezony byli svěřenci Jana Kameníka chvíli i na druhém místě tabulky, nyní prožívají menší útlum. „Je to trochu nešťastné, ale asi je to náš přirozený vývoj. Dáváme šanci domácím klukům, kteří jsou často v seniorské kategorii druhý nebo třetí rok. Takže to není jednoduché. Dostali jsme se v úvodu ročníku do pozice lídra, ale takovou roli musíte umět zvládat. A nám k tomu ještě trochu chybí zkušenosti,“ podotkl Pavlík.

Neprostupná obrana

Naopak Líšeň zatím ovládá všemožné statistiky. Ligovou tabulku vede už o šest bodů, její působivé skóre 14:2 znamená, že má nejvíce vstřelených a nejméně inkasovaných gólů v soutěži. Proti Jihlavě jí k výhře napomohla i agilní křídla, která po rychlé spolupráci zařídila druhou branku. „Se Sokym (Pavlem Sokolem – pozn. Red.) jsem nadmíru spokojený, na levé straně vytvořili s Lutonským jednu z nejlepších krajních dvojic v lize. Tomsa (Tomáš Ulbrich – pozn. Red.) na jaře podával velmi dobré výkony, v létě se ale trochu hledal. Tohle je ale utkání, které ho zase může nakopnout. Splnil dnes vše, co měl a navíc dal gól,“ ocenil Valachovič.

Ten může být spokojený i s tím, že se brněnskému celku podařilo udržet kádr pohromadě. Přitom zájem o některé hráče byl. „Na Jakuba Černína nám v posledních dnech přestupového období létala lasa od týmů z první ligy, ale rozhodli jsme se, že zatím by měl ještě hrát za nás. Víme ale, že ho dlouhodobě neudržíme, i proti Jihlavě byl asi nejlepší na hřišti,“ chválil líšeňský stratég.

Neobvyklý šéf

Své hráče i přes prohru nakonec chválil i Pavlík. „Celkově jsem s výkonem spokojený. Vidím, že máme ještě nějaké rezervy v našem vývoji směrem k tomu, kam se chceme dostat. Hodláme dodržovat jistý herní projev a celkovou klubovou filozofii a myslím si, že jsme ještě nedozráli tolik, abychom porazili takového soupeře, jako je Líšeň,“ vylíčil.

Při trestu hlavního jihlavského kouče Kameníka, který v minulém utkání dostal červenou kartu za protesty, byl právě Pavlík šéfem střídačky. V neúčasti kolegy však problém neviděl. „S Honzou pracujeme spolu už třetí rok, takže naše fotbalové myšlenky jsou velmi podobné. Navíc jsme to zažili už minulou sezonu, kdy byl Honza nemocný, už tehdy jsem koučoval mužstvo. Nevidím v tom žádný problém, máme široký realizační kádr, takže by to zvládl každý,“ uzavřel Pavlík.