Jihlavané ještě před pěti lety reálně pomýšleli v baráži na návrat do nejvyšší soutěže. To se nakonec nezdařilo. A v posledních dvou sezónách se současný tým ve druhé lize horko těžko zachraňoval.

Vloni i letos se to zdařilo, ale jaro 2024 bylo z pohledu Vysočiny hodně strašidelné. Vyhrála pouhé dva zápasy a získala (spolu se sestupem ohroženou Příbramí a již jistě sestupující Kroměříží) nejméně bodů z celého pelotonu. „Pro mě je to samozřejmě velké zklamání,“ přiznal David Oulehla. „Patříme k nejslabším týmům jarní části soutěže, to je prostě realita. Já se za nic neschovávám. Jsem trenér týmu, takže odpovědnost jde za mnou.“

Tomáš Svoboda (ve žlutém s č. 14) se proti Viktorii Žižkov vrátil do základní sestavy po čtyřech zápasech.
Hrát o záchranu je těžké. Jako odchovanec to nesu ještě hůř, vyznal se Svoboda

Jenže sympatické prohlášení trenéra nemůže zastřít dlouhodobější problémy klubu. Už léta nemá generálního partnera, sponzory v regionu hledá velmi těžko. Výkonnost týmu klesá, stejně jako kvalita kádru. Nervózní a nespokojení jsou i fanoušci.

Jak z toho ven? „To je na velké zamyšlení,“ uznává Oulehla. „Klub hrál druhý rok za sebou o záchranu, což je na velmi důkladnou analýzu, abychom se výhledově posunuli někam dál.“

Poslechněte si trenéra Davida Oulehlu a jeho hodnocení situace:

Zdroj: Deník/Karel Líbal

Některé negativní rysy hry jsou viditelné. Vysočina letos prohrála dvanáct utkání. Deset z nich o jedinou branku. Na jaře vyhrála doma ze sedmi utkání jediné.

V létě odešel z klubu jeden ze zkušených lídrů, Lukáš Zoubele. V zimě nejlepší střelec Lukáš Fila. A právě absencí zkušeností a elitního snajpra trpí hra Vysočiny. „Na jaře jsme vstřelili jen čtrnáct branek, z toho osm ze standardních situací. To, že každý duel byl vyrovnaný a většinu z nich jsme ztratili o gól, nás utěšovat nemůže,“ tvrdí Oulehla.

Letos v létě se musí v jihlavském klubu něco zásadního změnit. Další záchranářský thriller by už totiž FC Vysočina nemusel ustát.

Co chybí hráčům Vysočiny k vyšší produktivitě? Zamyšlí se Tomáš Svoboda:

Zdroj: Deník/Karel Líbal