Vybavit celý oddíl patřičným počtem sad dresů není vůbec jednoduché. „Mužské týmy mají po třech sadách, tam je to povinné. U mládežnických týmů je to po dvou sadách, ale některé mají také tři sady. Celkově je tak v klubu něco mezi pětadvaceti až třiceti sadami dresů,“ vypočítává například předseda FC Slovan Havlíčkův Brod Pavel Mazánek mladší.

Kluby získávají sportovní výbavu v podstatě jen dvěma způsoby. Buď je přímo koupí, případně je dostanou od sponzora nebo partnera. „My si dresy platíme sami,“ prozradil Mazánek. „Jedna sada dresů stojí patnáct až pětadvacet tisíc korun. Záleží především na počtu kusů. Mládežnické sady proto bývají dražší, protože tam je více hráčů. Pro mládež mají sady dvacet a více dresů, pro muže stačí nějakých sedmnáct.“

Větší kluby mají tradiční klubové barvy dresů, kterých se drží. Druholigová Vysočina Jihlava je tak žlutá nebo modrá, Žďár nad Sázavou s Havlíčkovým Brodem se drží černobílé kombinace. Bystřice nad Pernštejnem vyznává červenobílé barvy, Velké Meziříčí nastupuje v červené.

Fotbalisté Kamenice nad Lipou (v zelenobílém) přišli o svoji letošní neporazitelnost až v předehrávce prvního jarního kola.
Úžasná série fotbalistů Kamenice skončila. Dalo se to čekat, uznal snajpr Dvořák

Mezi vysočinskými kluby hrajícími v republikových soutěží, je výjimkou SFK Nové Město na Moravě. Nebo spíše bývala. V nedávné minulosti využíval SFK pokaždé úplně jiné barvy. V roce 2010, při postupu do divize, měl dvě sady: fialovou a bílou.

Následně přesel na celé tmavě modré, při postupu do MSFL hrál i v červených. Do MSFL potom šel klub v pro změnu zelených dresech. „Už jsme to ale ustálili,“ směje se předseda oddílu René Horakovský. „Nyní používáme zhruba tři, možná čtyři roky tmavě modré dresy. Jako druhou variantu máme svítivě zelené. Tato barva souvisí s přáním sponzora.“

Pokud jde o značku dresů, v Novém Městě využívají Adidas. „U této značky se cena za jedno triko pohybuje od dvě stě padesáti až do třeba patnácti set korun. Záleží na tom, jaký dres a materiál si vyberete,“ dodává Horakovský.

Fotbalisté Moravce (v modrém) budou nyní čekat, jak krajské svazové komise rozhodnou o soudu sobotního zápasu na půdě Želetavy.
Sudí všechny překvapil, říkají aktéři nedohraného sobotního zápasu v Želetavě

V oddílech na nejnižší úrovni se většinou na nějakou výstrojní kázeň nehledí. „Když jsme tady v roce šedesát čtyři začínali hrát fotbal, koupili jsme si taková černá trika s dlouhým rukávem. K tomu žlutá čísla, přišilo se to, a šlo se hrát,“ vzpomíná dlouholetý činovník oddílu Vysočina Petrovice Josef Bloudek. „Také, když jsme prohráli, říkali jsme, že to je kvůli těm dlouhým rukávům,“ směje se při vzpomínce téměř šedesát let staré.

Poté už v klubu kupovali klasické dresy. „Hráli jsme v pruhovaných, červených, modrých a já nevím jakých ještě. Prostě co jsme kde sehnali nebo dostali,“ dodává Bloudek.

ZACHRÁNCE-LAIK. Trenér hořických starších žáků Pavel Procházka.
Zachránil život mladému fotbalistovi. Kdysi viděl video, jak se vytahuje jazyk

Pokud některé dresy na Vysočině snad alespoň trošku vyčnívají, jsou to ty, které používá TJ Sokol Pohled. V některých zápasech nastupují jeho hráči v růžové barvě. „Tyto dresy jsme vyhráli v soutěži od firmy Wedos, tak jsme s nimi hráli,“ objasňuje příčinu netradiční barvy úboru sekretář klubu Jan Růžička. „Nyní jsme si koupili dresy nové. Jsou bílomodré, čímž ctíme klubové barvy. Plus využíváme i bíločervené dresy, které nám věnoval Tomáš Souček.“

Při používání růžové barvy se pohledští hráči s nějakými narážkami nesetkali. „Kdepak, vždycky to bylo v klidu. To spíš my jsme si ze sebe v týmu dělali srandu. Soupeři vůbec,“ uzavírá vysočinskou módní přehlídku s úsměvem Růžička.