Jirko, Náměšť má po třech kolech nového ročníku krajského přeboru na svém kontě tři body. Je to dost?
Není to nic extra, ale máme těžký los. O ten bod navíc jsme ale určitě chtěli mít. Doufáme, že nás duel na hřišti Bedřichova nakopne.

Váš páteční soupeř se ovšem také potřebuje chytit…
To jsme si říkali hned po sobotním utkání s Novou Vsí. Bedřichov hraje o všechno, ale chytnout se chceme my.

Zmínil jste, že jste chtěli mít o bod víc. S Žirovnicí jste padli vysoko 0:5, rozhodně blíž k němu tedy asi bylo proti Nové Vsi?
To určitě. S Žirovnicí jsme sice drželi míč více my, ale do čeho soupeř kopl, to skončilo v naší brance. Za stavu 0:2 jsme pak měli velkou šanci, místo toho však dali hosté třetí gól a bylo po zápase.

Co rozhodlo o sobotní domácí prohře 1:2 s Novou Vsí?
Věděli jsme, že hrají tvrdě, přesto do dvacáté minuty vedli o dva góly. Brzy po změně stran jsme snížili, ale vyrovnat už se nám nepodařilo. Nová Ves se ale mě osobně líbila více než Žirovnice.

Jaké jsou letošní ambice Náměště v krajském přeboru?
Pořádně jsme se o tom nebavili, ale myslím si, že klidný střed tabulky by měl být naším cílem.

Prošel jste řadou klubů. Sledujete dál, jak si vedou po vašem odchodu?
Sleduji to každý víkend. Třeba Tišnov v jihomoravské 1. A třídě má po třech zápasech plný počet devíti bodů. Na druhou stranu ovšem přece jen ten mančaft už tolik neznám.

Takže jste na žádné předchozí působiště nezanevřel?
To určitě ne, na nikoho jsem nezanevřel, vždyť mi všude zůstala spousta kamarádů. Pravidelně si kupuji denní tisk, Deník v první řadě (směje se), a zajímám se o výsledky, ať už jde o Velkou Bíteš, Třebíč či Tišnov.

Na které angažmá vzpomínáte nejraději?
Rozhodně na HFK Třebíč. Postoupilo se tehdy do třetí ligy, v níž jsme pak hráli důstojnou roli. Navíc se sešla super parta a skvělý trenér Libor Zelníček. Všichni na to dodnes vzpomínáme.