Cesty do Rantířova jsou pravidelně pro soupeře nepříjemné. V tuctu domácích zápasů totiž hráči TJ Ježek nasázeli protivníkům osmapadesát branek. V sedmi případech více než šest, třikrát dokonce osm.

Kdo nejlépe střílí v kraji
Krajský přebor
FŠ Třebíč 76
1. A třída
Mírovka 59
Šebkovice 60
1. B třída
RANTÍŘOV 83
Vladislav 65

Právě především z domácí bilance aktuálně šestý Rantířov těží. Čtyři kola před koncem ročníku má na naposledy zdolané Habry, čtvrté od konce, třináctibodový polštář. „S naší pozicí i počtem bodů jsme spokojeni. Stejně tak s udržením soutěže,“ netají Luboš Widerlechner.

Cíl každého nováčka, především klidná záchrana v nové soutěži, byl splněn beze zbytku. „Měli jsme výsledkově pomalejší rozjezdy na podzim i na jaře, kdy nás čekali nejtěžší soupeři,“ ohlíží se za dosavadním průběhem sezóny rantířovský kouč. „Postupně jsme ale dokázali body dozískávat, a už po podzimu jsme byli s naším umístěním spokojeni. Jaro se odvíjelo podobně a věřím, že do konce soutěže ještě nějaké body posbíráme. Záchrana je super, ale ztrácíme jen tři body na třetí místo. I kdybychom však „jen“ uhájili naší současnou šestou příčku, bylo by to velmi dobré.“

Ve hře je však pro Rantířov i jiná významná meta. Nastřílet za ročník stovku soutěžních gólů. Zatím jich má na svém kontě třiaosmdesát. Jenže k téměř šedesáti domácím trefám jich tým přidal venku jen pětadvacet. A do konce ročníku už bude hrát jen jednou doma. „Už jsem to také počítal,“ směje se Widerlechner. „Ale jak říkáte, hrajeme třikrát venku.“

Tomáš Svoboda (ve žlutém s č. 14) se proti Viktorii Žižkov vrátil do základní sestavy po čtyřech zápasech.
Hrát o záchranu je těžké. Jako odchovanec to nesu ještě hůř, vyznal se Svoboda

Tři zápasy s nevyzpytatelnými B týmy, poslední kolo na půdě první celku tabulky, který bude chtít doma slavit postup. Těžká mise ke splnění atraktivního cíle. „Teď hrajeme na Bedřichově, to je derby. Tam nevíme, co od nich můžeme čekat,“ uvědomuje si Widerlechner. „Potom hostíme doma Ždírec, který nemá špatné jaro. Stovka by byla fajn, láká mě, ale nemyslím si, že budeme schopni těch sedmnáct branek ještě dát. To ale není nic proti našim klukům. Vždyť třeba nedávno dali pět branek v Kamenici.“

Los Rantířova
Bedřichov B (v)
Ždírec B (d)
Světlá B (v)
N. Rychnov (v)

Rantířovský klub patřil dlouhé roky k tradičním účastníkům 1. A třídy. Netouží v klubu po návratu zpět? „Je to spíš takový sen, že bychom mohli znovu hrát á třídu,“ přitakává Widerlechner. „Mančaft je stále poměrně mladý, nabírá zkušenosti. Když jsme začínali v okrese, byli zde hráči v rozmezí sedmnácti až dvaceti let. Teď jim je o pět let víc, k nim máme pár zkušenějších borců. David Kafka, Michal Vacek, Libor Horáček – to jsou chlapi, kteří to tady drží pohromadě. Momentálně ale spíše pracujeme na příští sezóně. Druhý rok po postupu bývá těžší. Chceme se vyvarovat toho, že letos skončíme někde okolo šestého místa s dobrým bodovým ziskem, a další rok budeme v problémech.“

Cestu o soutěž výš by kouč viděl reálně spíše ve střednědobém horizontu: „Pokud jde o postup, rádi bychom toto přání šéfovi klubu během nějakých dvou tří let splnili. A je jedno, jestli u toho ještě budu já, nebo někdo jiný. Pokud současný kádr udržíme pohromadě a kluci neutečou někam jinam, mohl by mít Rantířov v budoucnu ještě silnější tým.“

Už jenom proto, že klubu prosperuje mládežnická základna. „Máme ji velmi dobrou a těžíme z toho,“ pochvaluje si závěrem Luboš Widerlechner. „Trenéři se hodně snaží a pro A tým hráče opravdu vychovávají. Léta jsem u toho byl v podstatě sám, takže vím, jaká je to práce. S děckama je to sice radost, ale výsledek není hned tolik vidět. Nyní v tom pokračují jiní kluci a daří se jim.“


Načítám tabulku ...