Jak v této době vychovávat mládež, když se nemohou hrát zápasy, což je ve všech věkových kategoriích, to nejdůležitější? Jak nahradit spoustu zameškaných tréninkových jednotek? Je vůbec možné udrže mladé fotbalisty alespoň v nějakém „provozní“ teplotě? Otázek i odpovědí, jak se předlouhá pauza podepíše pod vývojem mladých sportovců, je spousta. Převládají negativní názory.

I proto trenéři žákovských výběrů FKM Vysočina Jihlava tento velký problém řeší po svém. Snaží se dopad co nejvíce zmírnit. Ve dvojicích je totiž nadále možné trénovat.

A přesně takový model zvolili trenéři a zároveň učitelé ZŠ Evžena Rošického, kde jsou sportovní třídy a zázemí má Regionální fotbalová akademie Vysočiny. „Snažíme se alespoň takovým způsobem trénovat a udržovat v kontaktu,“ potvrdil jeden z koučů jihlavské U14 Pavel Tvarůžek. „Jelikož kluci musí dopoledne sedět u počítačů a učit se, tak chceme, aby se alespoň odpoledne hýbali, proto ve dvojicích tréninky máme. Každá žákovská kategorie se schází dvakrát týdně,“ potvrzuje učitel sportovních tříd.

„Proti proudu“ ale rozhodně v Jihlavě nejdou. „Dáváme pozor, abychom všechna opatření splňovali,“ ujišťuje Tvarůžek. „Využíváme celý areál. Máme tam různá stanoviště, kluci jsou vždy jen po dvojicích. Někdo je třeba i na parkovišti nebo na schodech. Kluci se na nich postupně protočí a my se jim to pokoušíme co nejvíce zpestřit,“ doplňuje.

Náplň těchto jednotek je jasná. „Když jsme v Jihlavě, chceme, aby tam byl co nejvíce míč. Ne všichni mají před barákem hřiště a mohou si jít zakopat. Mimo to se zaměřujeme třeba i na správnou běžeckou techniku,“ přidává Tvarůžek.

Netradiční příprava je nejen o dvou společných trénincích v týdnu. Jihlavští fotbaloví žáci se musí snažit pracovat i doma. Jeden trénink mají i v sobotu. „Musí běhat, různé intervaly a občas i s pomocí aplikace, díky které víme, kdo co uběhl a třeba i kudy běžel,“ nastiňuje trenér a doplňuje: „Co se týká kondice, síly nebo rychlosti, tady bych takový problém v té přestávce neviděl.“

A pokud budou hráči zodpovědní, měli by být i ohební. „Víme, že kvůli tomu, že nechodí do školy a nemají tělocvik, přichází o různá motorická cvičení. Proto jim to posíláme a každý týden mají i on-line hodinu s trenérkou, která s nimi dělá kompenzační cviky, protažení, posilování. Na těchto hodinách být kluci musí, vedeme si i docházku. Ale většina je poctivá a trénuje zodpovědně. Oni ví, že kdyby to nedělali, bylo by to znát,“ komentuje Pavel Tvarůžek.

Ten se svými kolegy nezapomíná i na další důležitou věc. A tou je soutěživost. „Ta chybí nejvíc, proto jsme měli i výzvy, kdy mezi sebou kluci soutěží, kdo udělá tu danou dovednost nejlépe. A my pak vyhlašovali ty nejlepší,“ přibližuje kouč. „A všem také doporučujeme i ostatní aktivity. Pokud mají možnost, ať chodí na běžky, na brusle,“ dodává.

Nadšený ale z tohoto stavu samozřejmě trenér fotbalových žáků FKM Vysočina není. „Rozhodně nám to nenahradí plnohodnotný trénink. Chybí tam náboj, nemohou se dělat žádné herní věci, které budou klukům hodně chybět. A o tom, o kolik přijdou dotyků s míčem, střel, přihrávek, se nemá cenu ani bavit,“ smutně konstatuje. „Musíme se s tím poprat a už se těšíme na to, až se to rozvolní a budeme moci trénovat a hrát zápasy,“ uzavírá optimisticky.