Není kde brát. Čím vyšší amatérská fotbalová soutěž v Česku, tím větší problém s hráči, resp. jejich počty. Zdá se to být hodně smutný fakt, ale taková je tvrdá realita posledních let. Na úrovni nejvyšší krajské soutěže možná nejpalčivější. Na Vysočině, která postrádá skutečně velké krajské město, v němž by působil stabilní prvoligový klub, jenž by každý rok z mládeže „vyplivl“ minimálně dvacítku kvalitních fotbalistů, o to významnější.

Své by o tom mohli vyprávět v Bystřici nad Pernštejnem. Tu po loňském sestupu z moravskoslezské divize opustili klub prakticky všichni hráči, kteří nebyli odchovanci klubu. Nebylo se pak co divit, že po podzimní části všechno zavánělo druhým sestupem v řadě. Ten se pod vedením velezkušeného trenéra Pavla Procházky, jenž se mužstva ujal v zimní pauze, povedlo odvrátit, ale jen díky návratu ostřílených veteránů do týmu.

Na pomoc Prášila, Holého, Sklenáře či Šponara ovšem budou muset ve městě u známého středověkého hradu spoléhat také v další sezoně. „Bavil jsem se s nimi hned po skončení minulé sezony a všichni přislíbili, že pokud bude potřeba, tak pomohou. Jsou to všichni solidní lidi, fotbal mají pod kůží a nechtějí, aby tady v Bystřici padl takříkajíc na hubu,“ prozradil Procházka.

Ten si byl dobře vědom toho, že bez jejich příspěvku by se v Bystřici na devětadevadesát procent od srpna chodilo na I. A třídu. „Bez nich bychom záchranu v přeboru neuhráli, to je prostě fakt. Tihle hráči nesli jarní výsledky doslova na svých ramenou. A nejen to, nebýt jich, snad bychom nedávali dohromady zápasovou jedenáctku ani početně,“ naznačil.

Vzhledem k těmto okolnostem pracuje zanedlouho šedesátiletý kormidelník intenzivně na posilách. První výsledky však nejsou příliš radostné. „Byl jsem hned po sezoně na devíti jednáních s hráči, ale nevypadá to, že bychom nějak uspěli. Když se podaří přivést alespoň dva, budu spokojený,“ neskrýval Procházka.

Loví přitom v různých vodách. „Třeba v nižších soutěžích, kde jsou hráči, kteří v minulosti nastupovali v divizi. Dále i ty, kteří jsou z blízkého okolí Bystřice, ale v krajském přeboru oblékají dres jiných klubů. Oslovuji i ty, které jsem třeba kdysi trénoval v Jihlavě či Blansku. Ty kluky dobře znám a jsem přesvědčený, že by nám mohli pomoci. Nejsem však naivní, dnes si všichni své hráče hlídají, není to jednoduché,“ pousmál se.

Až do posledního možného termínu se tak bude celek ze žďárského okresu poohlížet po možném doplnění kádru. „Přestupy se uzavírají až dvaadvacátého září, do té doby se budeme stále snažit nějakého fotbalistu sehnat. Pokud se to nepodaří, musíme hrát s tím, co máme,“ zdůraznil Procházka.

Letní přípravu zahájí se svými svěřenci v průběhu druhého červencového týdne. „Teď je jen otázka, jakou budou mít kluci chuť a budou chodit. Aby neustále nebyl někdo na dovolené a neposlouchal jsem všemožné výmluvy. Tréninková morálka totiž strašně poklesla,“ povšiml si.

A na toto konto ještě dodal. „Na tohle přitom vůbec nejsem zvyklý. Chápu, že ti chlapci mají školy, zaměstnání, ale stejně jsem zvědavý, jak to v létě bude vypadat. Hráčům jsem už začátkem dubna napsal, jak budeme v létě trénovat, po skončení minulé sezony jsem jim to pak znovu zopakoval. Jsem zvědavý, jak k tomu přistoupí,“ přemítal Procházka.