Jak moc si ceníte vítězství v anketě o nejoblíbenějšího fotbalistu na Jihlavsku?
Samozřejmě si toho cením hodně, už vůbec toho, že jsem se dostal mezi jedenáct nejlepších.

Sledoval jste anketu bedlivě?
Já ze začátku ani nevěděl, že taková anketa vznikla. Ale pak to kluci poslali do skupiny, a díky sociálním sítím se nic neschová. Začal jsem to sledovat, ale nehrotil jsem to. I když se to řešilo všude, kam jsem přišel. Kluci tím žili.

Kdo všechno se podílel na hlasování?
Určitě se do toho vložili nejvíc moji spoluhráči, a vlastně asi i kluci, se kterými jsem hrál jinde. Byl jsem ve Ždírci, kde bydlím, chvilku v Janovicích, Kozlově, teď Dobronín. Tak nějak jsme se pohyboval všude možně (smích). A pak se do toho vložila samozřejmě i rodina, také posílali hlasy. A jelikož jsem z vesnice, tak to probíhalo všude. A všem samozřejmě moc děkuji.

Momentálně oblékáte dres Dobronína. Jste v týmu, který hraje 1. A třídu, spokojený?
Spokojený tam jsem, jinak bych tam nebyl (smích). Kouč Chramosta mě posílá buď na střed nebo kraj zálohy. V Dobroníně je v útoku neotřesitelná pozice Tomáše Sedláčka, takže nám zbývá jen záloha (smích). Ale je dobré tam mít takového střelce.

Bohužel doba fotbalu nepřeje. Bude náročné se vrátit zpět do rytmu?
Samozřejmě je to teď horší. Jak se nehraje a věk přibývá, začínám přemýšlet nad tím, že se vrátím do Ždírce, kde se hraje třetí třída a není potřeba už tolik trénovat jako v átřídě. Uvidíme.

Co vás titul nejoblíbenějšího hráče v okrese bude stát do týmové kasy?
Nevím, co přesně mi vyměří, ale basička nebo soudek piva to stoprocentně bude. Nechám se překvapit (smích).