Kdy se začalo řešit, že byste se mohl vrátit do klubu, se kterým jste spojil velkou část fotbalového života?
Asi v únoru se mi ozval Pepa Morkus (manažer FKM Vysočina Jihlava), jestli bych se od léta nechtěl zapojit. A mě to zajímalo, tak jsme si odsouhlasili, že se k tomu v květnu nebo červnu vrátíme. Ale půl roku je ve fotbale hodně dlouhá doba, navíc vypukla pandemie a na chvíli se to uspalo.

Ale nakonec jste se domluvili ještě dřív. Byl jste vidět u dorostenců už v květnu.
Když se ta opatření začala rozvolňovat a mohlo se začít trénovat, tak mi volal, jestli bych se do toho nechtěl zapojit dřív. Takže už ke konci dubna jsem do toho vstoupil. I když pozvolna. Ale byl jsem rád, že můžu trénovat na plný úvazek.

Trenéřina pro vás není nic nového. Už jste na Vysočině působil u přípravek. Byl to takový spouštěcí impulz, že chcete být trenérem?
To ani ne. Já si dělal už před tím béčko (B-licenci), a pak jsem si udělal i A-licenci. V Jihlavě jsem projel ten celý pětiletý cyklus u přípravek, než se předávají do žáků. Pak jsme skončil a dohrával svou kariéru v Rakousku a Žďáře.

Devátý ročník exhibičního turnaje v malé kopané měl kvalitu. Zvonějovskou Perdu okořenily zajímavé bitvy.
Zvonějovskou Perdu opanoval výběr Dlouhoprsťáků

Tam jste si také vyzkoušel trenérský post.
Dělal jsem hrajícího trenéra, ale společně to moc nešlo a já byl pak jen hrajícím asistentem. Dá se říci, že to trénování mě v tu dobu stále provázelo.

Před pěti lety jste ale z trávníků vymizel, proč?
Přestál jsem hrát a trénovat, protože jsem začal podnikat. V prosinci jsem ale s obchodem skončil, a teď to tak nějak do sebe zase zapadlo.

Chyběl vám v té době fotbal?
Byl jsem bez toho čtyři roky, ale díky tomu, že kluk hraje za Vysočinu za žáky, jsem u toho vlastně zůstal. Sice jen v roli diváka, ale jezdili jsme se na něj koukat. Klidně i ven. Spojili jsme to vždycky s výletem. Tím pádem mi fotbal chyběl méně. Ale je pravda, že v té pasivní roli to nebylo ono.

Fotbalové utkání 26. kola FNL mezi FC Vysočina Jihlava a FC Slavoj Vyšehrad.
Změna termínů druhé ligy. Vysočina si prodlouží sezonu o týden

Budete mít na starost starší dorostence. Je to pro vás výzva?
Určitě ano. Já už si to vyzkoušel před osmi roky, kdy jsem působil na škole Karolíny Světlé a měl tam na starost ranní tréninky dorostenců tréninky. To mě bavilo, protože to byl z přípravky obrovský skok. Najednou jste nemusel „jen zavazovat tkaničky“ a mohl jste pracovat s takřka hotovými hráči. Proto se na to těším. Budu spolupracovat s Michalem Kadlecem, Lubošem Prokopcem a Petrem Kuchtou.

Takže trochu víte, do čeho jdete?
Když jsem dostal takovou nabídku, hned mě to začalo hodně zajímat. Měl bych být u dorazových ročníků. Ta práce bude určitě zajímavá. Na kluky už se může trochu hejknout. Měli by mít jasno, proč to chtějí dělat a co tomu musí obětovat.

Co bude vaším hlavním cílem?
My bychom měli s výběrem U19 za úkol postoupit do nejvyšší dorostenecké ligy, což je vždycky lepší, mít nějaký cíl. Kluci byli už po podzimu první, ale bohužel se to nedohrálo. A my to budeme chtít zkusit znovu. A samozřejmě budeme chtít vychovat nějaké hráče pro áčko.