Oba hrají v černobílém dresu Dynama. Proč?

A proč se dali na fotbal?

„Táta taky hraje fotbal, proto jsme začali, moc nás to baví,“ usmívá se Adam.

Jak už to tak v sourozenecké dvojici bývá, tu a tam se stane, že bouřku doprovází vzájemná strkanice. „Jasně že se pereme, já jsem silnější,“ myslí si sám o sobě ten starší z bratrské dvojice.

Jejich cesta do českobudějovického Dynama byla vlastně docela jednoduchá. „Chtěli jsme hrát jako táta, tak jsme začali v RFA,“ použil Adam zavedenou zkratku Regionální fotbalové akademie. „Pak už jsme šli rovnou do Dynama.“

Adam je o minutu starší než  Viktor. Oba hrají za DynamoZdroj: Deník/ Kamil Jáša

Viktor je sice o šedesát vteřin mladší, ale zase je o půl hlavy vyšší. „Většinou bývám v bráně,“ říká a přemýšlí nad tím, koho by označil za svůj vzor. „Keylor Navas.“ Jmenuje úžasného kostarického brankáře, který má ve svém pasu celé jméno: Keylor Antonio Navas Gamboa. Měří 184 centimetry, chytá za Real Madrid, v kostarických barvách se zúčastnil MS v Brazílii.

V českobudějovickém Dynamu trénují, hrají zápasy. Zatímco jeden střely soupeřů chytá, druhý je rád dává. Nebo na ně alespoň přihrává. Ve svých osobních statistikách už má Viktor jeden docela povedený zápis. Stály by o něj všechny současné českobudějovické prvoligové hvězdy. „Dal jsem gól Viktorce Plzeň,“ říká a hned na adresu povedené rány dodává: „Bylo to na turnaji, běžel jsem sám na bránu, trochu náhodně jsem vystřelil,“ popisuje bezelstně. „Míč šel do brány, ale hned mě pak skosili dva protihráči, měl jsem odchlíplou kůži,“ přibližuje všechny zážitky Adam, jehož snem je zahrát si jednou v dresu Sparty.

„Mně se nejvíc líbí z Dynama Kladrubský,“ prozrazuje svůj fotbalový idol.

Fotbal je moc baví.

Povídají si o něm doma, ale také ve třídě rožnovské Základní školy L. Kuby, do které společně chodí.

Škoda, že se přenosy z Ligy mistrů vysílají až tak pozdě večer. Kdyby nemuseli ráno do školy, vydrželi by osmiletí kluci u televize klidně až do půlnoci. „Když ale hrála Barcelona, tak jsme se dívali,“ říká Adam.

A za oba Šafránky shrnuje fotbalový sen ten mladší z nich. Viktor. Vzácně se totiž na něm oba shodnou.

„Bylo by parádní, kdybychom si s bráchou někdy zahráli v Barceloně.“