V Červených Janovicích se v roce 2020 stal velký fotbalový boom. Do týmu přišli Řepka, Jiránek nebo Kadlec. Ve skrze pozitivní projekt se však nesetkal s pouze kladným ohlasem. „Můj názor je, že ve třetí třídě by stačily dvě nebo tři hvězdy, které by doplnili kluci, se kterými jsme okres už hráli,“ prozradil v rozhovoru pro Deník Schneiderwind. Navíc Červenojanovickým uškodil mediální útok na Deník a vyhazov jedné klubové legendy.

Zdeňku, když se podíváme na rok 2020, jak moc vás štvalo, že jste si pořádně nemohl zahrát fotbal?
Bylo to nepříjemné. Jako pro každého. V Červených Janovicích se tvořil nový tým, takže bylo super, že se začalo více trénovat. Herně to bylo na prd.

Myslíte si, že se okresní fotbalová sezona dohraje?
Netuším. Nesleduji to a nevím. Spíš mě zajímá, co je aktuální tento týden. Nedokážu tedy odpovědět.

Přestěhoval jste zpět na Kutnohorsko. Na jaké pozici máte ve svém životě fotbal?
Tři roky zpátky jsem si přerval přední křížové vazy v koleni. Rok jsem nehrál a pak jsem začal cestovat. Nyní bych se chtěl fotbalu více věnovat. Měl jsem problémy, že koleno vypadávalo i při běžných zápasech. Přes zimu se chci dát zdravotně dohromady, a ještě si zahrát.

Stihl jste si zahrát s exreprezentanty Řepkou a Jiránkem v dresu Červených Janovic?
Hrál jsem jeden přípravný zápas, při kterém jsem si obnovil zranění kolene. Pak už jsem kvůli určitým situacím, se kterými jsem nesouhlasil, neměl chuť v áčku dál pokračovat. Nechtěl jsem se tam cpát. Asi bych nebyl stavební kámen jako dřív. Byl bych hráčem do počtu a neměl jsem tedy potřebu se někam nutit.

Hrál jste tedy za B tým?
Ano, odehrál jsem pár utkání za béčko. A jsem rád. Hraji s kluky, které mám rád. Něco jsme spolu zažili a vše fungovalo, jak mělo.

Co vám konkrétně v A týmu Červených Janovic vadilo?
Staly se nešťastné kroky, které se mi nelíbily. Například z týmu odešel brankář Matěj Dlouhý, který chytal v Červených Janovicích dlouhodobě. Díky němu áčko hraje alespoň třetí třídu. Jinak by spadli. Odešel po nedorozumění se Štěpánem Kacafírkem (trenér – pozn.). Ale nevidím do toho a nechci soudit, čí to byla chyba. Zkrátka Matěj odešel. Šlo o první signál, při kterém jsem si říkal, že něco není v pořádku. Následně přišly další a další věci, které mě v tom utvrdily.

ZDENĚK SCHNEIDERWIND (31) je fotbalistou a bývalým tenistou. Vystudoval bakalářský titul Sportovní a kondiční specialista. Se svou přítelkyní žije ve Štipoklasech na Kutnohorsku. Aktuálně je ještě hráčem Červených Janovic, ale v zimě hodlá změnit klub. Zahrál si i krajský přebor za Třemošnici či Práchovice. Kromě Červených Janovic jste mohli potkat i v dresu Žlebů. Po patnáctileté tenisové kariéře se věnoval trénování dětí v Praze, než se rozhodl cestovat rok a půl po Asii. Navštívil země jako Gruzie, Srí Lanka, Malajsie, Borneo, Filipíny, Thajsko a Vietnam. Kromě fotbalu a tenisu ho baví jakýkoliv sport. Naposledy vyzkoušel i skialpy v Krkonoších.

Když se podíváte zpětně za fotbalovým podzimem, je podle vás dobře, že Červené Janovice udělaly takový fotbalový boom na okrese? Přeci jen na jejich zápasy chodily stovky lidí.
Co se týká této myšlenky, tak s ní souhlasím. Na některé zápasy chodilo více fanoušků než na druhou ligu. To je unikátní a skvělé. Můj názor je, že ve třetí třídě by stačily dvě nebo tři hvězdy, které by doplnili kluci, se kterými jsme okresní přebor už hráli. Možná je to až moc zbytečně našlapaný tým na třetí třídu. Dnešní mančaft by mohl hrát klidně I. B třídu.

Během podzimu došlo na mediální střet mezi Tomášem Řepkou a Lubošem Hájkem. Pro neznalé: celebrita versus dlouholetý klubový hráč, funkcionář, webeditor a hlavně srdcař. Vše skončilo vyhazovem Hájka z klubu. Na kterou stranu jste se stavěl vy?
Celá situace byla nešťastná. Byť jsem se snažil být nestranný, tak se vyřešilo vše tak špatně, že Luboš neměl ani prostor se obhájit. Aby zkrátka vysvětlil, jak článek vznikl a proč. Chápu pohled, že to pro Janovice bylo citlivé, ale zároveň nebyl vyslyšen Luboš. Potom z toho vznikl velmi špatný mediální obraz pro náš oddíl, což bylo ještě horší. Popravdě mě to ještě více přesvědčilo o tom, že v klubu dál nechci pokračovat. Nelíbí se mi to.

Přestoupíte někam jinak už v zimě?
Ano. Už jsem v klubu oznámil, že nebudu dál pokračovat. Písemně jsem jim vypsal body, se kterými nesouhlasím. Za těchto okolností pokračovat nechci. Do fotbalu tam mluví lidé, kteří by do něj mluvit neměli. Nelíbí se mi, jak se zachází s hráči, kteří by měli být pro klub hlavní prioritou. Jde o ty, kteří tam zůstanou i v době, kdy ti, co přišli, odejdou.

Máte ještě vyšší ambice? Zahrát si něco více než okresní přebor?
Věkově by to ještě možná šlo. Hlavní je, aby drželo koleno a aby mě fotbal bavil. Okresní přebor bych si ještě zahrál, ale do krajských soutěží, jako dřív, už se mi nechce.

Jste už na Kutnohorsku s někým domluvený?
Mám asi tři týmy. Nebudu je zatím zmiňovat.

Poslední dva roky jste hodně cestoval. Jak jste to dokázal skloubit s prací?
Měl jsem devět let tenisovou školu pro děti v Praze. To šlo dobře, ale dostal jsem se do bodu, kdy jsem cítil, že práci nedělám stejně jako na začátku. Už mě tolik nenaplňovala. Potřeboval jsem udělat zásadní rozhodnutí a životní změnu. Vše jsem tedy opustil. Kamarády, rodinu a sport. Odletěl jsem do Asie, kde jsem rok a půl cestoval. V podstatě jsem na to měl našetřené peníze a cestoval jsem nízkonákladově. Díky cestování jsem nějaké malé přivýdělky měl, ale nic, z čeho bych mohl v pohodě žít.

Cestoval jste úplně sám nebo s přítelkyní?
Sám. První dva měsíce byly špatné. Člověk si zvyká na samotu a jiný styl života. Musel jsem se do toho ponořit a pak už to bylo super. Užíval jsem si to více než na začátku, kdy jsem nevěděl, kam mám letět, jak se domluvit nebo kdo mě okrade nebo ne.

Tak mi řekněte, co nejhoršího jste na cestách zažil?
Díky Bohu mě nikdo neokradl. Přeci jen vozím drahou techniku – foťák a laptop. To jsem si pohlídal. Stalo se mi, že jsem zmeškal letenky nebo si koupil špatné. Jednou jsem také do jedné země ani neodcestoval, protože jsem zjistil, že když se tam blbě podíváte na ženu, tak vás hned ukamenují. Tamní Muslimové jsou v tomhle směru extrémní. Mám spousty zážitků, které mě zocelily.

Na které místo naopak nejde zapomenout?
Určitě se chci vrátit do Vietnamu. Nebýt koronaviru, asi bych cestoval déle a ve Vietnamu se zdržel. Když tam začal koronavirus, tak začali zavírat hostely s lidmi. Propadaly letenky. Pak mě nechtěli třeba ubytovat nebo mi prodat jídlo. Smyčka se utahovala, až jsem se rozhodl, že se vrátím.

Vrátil jste se po návratu do tenisové školy v Praze?
Už ne. Měl jsem ji napůl s kamarádem. Dá se říct, že to bohužel úplně skončilo.

Vrátíte se k trénování tenisu?
Měl jsem nutkání. Pár lidí na mě nezapomnělo a chtěli pokračovat i po době, kdy jsem byl pryč. Problém byl ale s koronavirem a neměl jsem možnost pronájmu jako dřív. Bylo by to spíše nárazové a tím se nejde živit.

Co máte nyní v plánu dělat?
Když jsem trénoval tenis, tak jsem dělal reklamy a propagační videa pro firmy. Na to bych se nyní rád zaměřil. Chtěl bych tvořit to, co mě baví. Práce s kamerou a tvorba videí. Ještě nevím přesně, na jaký obsah se zaměřím, ale snažím se drtit, co nejvíce, to jde. Věřím, že se tím budu moct živit.