Ti si besedu s autogramiádou zasloužili tím, že nakreslili obrázek připomínající vítězství FCVP v roce 2010 v Českém poháru.

„Mně se takové akce líbí. Bylo vidět, že se děti o fotbal na Viktorce zajímají,“ kvitoval setkání trenér Pavel Vrba.

A připojil, že nebyl v neznámém prostředí. „Já jsem s touto školou v kontaktu už delší dobu. Několikrát jsem tady předával ceny při různých turnajích, takže ta spolupráce jen pokračuje,“ usmál se kouč a přiznal, že pochytil i něco málo ze znakové řeči. Na závěr v ní poděkoval za pozvání.

Trenér Vrba už předtím v diskuzi se školáky přiznal, že mezi jeho oblíbené předměty patřily dějepis a zeměpis. Problém neměl ani s matematikou. „Z té jsem míval jedničku nebo dvojku. S češtinou to bylo horší, ale rozhodně ne na propadnutí,“ reagoval na dotaz jedné ze zvídavých školaček.

Žáčci poměrně brzy překonali počáteční ostych a zásobovali hosty i nečekanými otázkami. Brankář Aleš Hruška je nejvíce pobavil odpovědí na dotaz, jak dlouho hraje fotbal. „V podstatě až ty tři roky, co jsem ve Viktorce, protože předtím jsem působil spíš v klubech, které fotbal moc nehrály,“ rozesmál vděčné publikum.

V individuálním rozhovoru pak prozradil, jakým byl žákem. „Já jsem byl hodně živelný. Sedět v lavici s rukama za zády mně moc nešlo. U učitelek jsem asi nebyl moc oblíbený,“ usmál se Hruška.

A co ho ve škole kromě tělocviku nejvíce bavilo?

„Předměty, kde se člověk něco dozvěděl, třeba přírodověda nebo vlastivěda. Matika mně taky nevadila, ale čeština nebyl můj obor,“ přiznal otec tří dětí.

„Prostřední dcera šla teď zrovna do první třídy,“ prozradil plzeňský gólman. Nejstarší syn je ve čtvrté a nejmladší z rodiny navštěvuje anglickou školu.

Jak zvládl Aleš Hruška jako otec začátek školy? „Snažil jsme se být v klidu, aby i děti byly v pohodě,“ říkal.

Působí tedy stejným dojmem jako ve fotbalové brance. „Uteklo to rychle, bavil jsem se,“ doplnil, a než spěchal na trénink, rozdal dětem dresy a podepisoval kartičky a fotil se. „Bylo vidět, že děti mají radost,“ potěšilo brankáře Viktorie.