Zkuste se oprostit od masáže, kterou čtete a slyšíte z nejrůznějších stran. Zamyslete se, co udělal trenér dobře.

Tady je pár husarských kousků: postup na Euro (a tam postup do čtvrtfinále), triumf ve skupině Ligy národů. U reprezentace má Šilhavý pozitivní bilanci (19 vítězství, 5 remíz, 14 porážek). Na tým, kterému se nevěřilo, slušný počin.

Pak jsou tu negativa - třeba debakly s Anglií, výprask v Itálii. Za bezpochyby největší problém ale může sám trenér. Utkání ve Švédsku jen potvrdilo to, co se rozebíralo už v předešlých měsících. Šilhavý nemá zrovna cit pro střídání.

Ivan Hašek.
Alternativy za Šilhavého? Hašek je nejreálnější, Trpišovský nedosažitelný

Spousta vzruchu byla poslední dobou kolem "personálu".

Nad některými pozvánkami do nároďáku veřejnost slušně řečeno kroutila hlavou. A stejně tak byla leckdy rozporována sestava. Slávisty naposledy rozčílilo zranění Lukáše Masopusta, sparťany pobouřila ignorace Ladislava Krejčího. 

A pak je tady jméno Tomáš Souček. Kapitán. Dříč. Opora. Chce hrát, chce nosit dres se lvem na hrudi.

Přesto spousta lidí tvrdí, že ve Walesu neměl nastoupit. 

Kdeže, v tomto případě Šilhavý žádnou chybu neudělal. Souček musí hrát vždycky, když to jde. Další hráče přece můžete zkoušet vedle něj. Jeho přístup je ukázkový, jeho chuť a zápal jakbysmet. Má respekt u parťáků, soupeřů i rozhodčích, což bylo znát také během zápasu v Cardiffu.

Gólová střela českého kapitána Tomáše Součka v utkání proti Walesu.
Nadějný úvod, pak rozpaky. Češi ve Walesu remizovali. Přesně pálil Souček

Navíc, donedávna se ve fotbalové komunitě razilo heslo, že každý reprezentační zápas je důležitý. Pro psychiku, souhru, postavení v žebříčku a tak dále. 

Proč tedy nechávat fotbalového kabrňáka na lavičce? To přece nedává smysl!

Je nabíledni, že tento poprask má za cíl shodit trenéra. Pokud by Šilhavý přece jen Součka ignoroval, spousta škarohlídů by se ozvala se slovy: "Měl hrát."