Důvod prohry je stále stejný. Neproměňování šancí.

Velká Bíteš se v neděli dokázala na domácí scéně už poněkolikáté v odvetné části bodově zahojit a stoupá tabulkou krajského přeboru nahoru. Opačným směrem se poroučí její nedělní soupeř z Polné, kterému po podzimu patřila skvělá čtvrtá pozice.

„Samozřejmě nám to nedělá radost. Chtěli a mohli jsme hrát o takové pozice,“ říká Milan Palkovič.

První půlka přitom byla v režii polenských hráčů. Domácí nevěděli jak reagovat na kombinační fotbal a několikrát si museli hodně oddychnout. Ofenzivní snažení před velkobítešskou svatyní totiž vyznělo naprázdno. „Měli jsme tři čtyři solidní šance, ale bohužel je nedali a soupeř z ojedinělého protiútoku skóroval,“ komentuje trenér Palkovič.

Rezničenko potěšil

Úvodní gól ze závěru první půlky s jeho týmem otřásl a dvacet minut ve druhé části se hledal. Zbytek utkání měl ovšem grády. Vyrovnání viselo hodně nízko. Dvakrát byla proti branková konstrukce, několikrát se vyznamenal Šula. „Ve vyložených šancích byli Martin Oberreiter a Láďa Pártl, ale jejich gólman je hodně podržel.

V posledních patnácti minutách jsme to hodně otevřeli. Už bylo jedno, jestli to skončí 1:0 nebo 2:0. Chtěli jsme srovnat, ale bohužel. I když by dělba bodů byla spravedlivá, my jsme toho střelce nenašli,“ tvrdí polenský lodivod.

„Je to o gólech, ne o kráse, a my dali šest branek z deseti zápasů, což hovoří jasně. I když šance máme, tak jejich proměňování nám dělá velké problémy. Nejspíše jsme to v zimě po odchodu Pavla Svobody trošku podcenili. Měli jsme asi hledat střelce,“ doplňuje Palkovič.

Radost mu v neděli udělala alespoň defenzíva a hlavně gólman. Zkušený Ivan Rezničenko byl jedním z nejlepších mužů na hřišti. „Byl na hřišti cítit a s jeho výkonem jsem hodně spokojený. Pouze u jednoho centru zaváhal, ale vzápětí to uhasil,“ dodává kouč.